Skip to main content

Vyhořívám

Obrázek uživatele Natálie79
Posted in

Všechno na mně nějak padá. Nejradši bych se odstřelila někam na jinou planetu.
Dovádí mně do absolutního šílenství neposlouchání dětí. Jsem strašně strašně unavená z toho, jak jim všechno musím říct stokrát a stejně neslyší, mají mně na háku. Vždycky musím zařvat tak, že se otřásají okna a vzít do ruky vařečku. Pak strašně uraženě začnou něco pomalu a schválně špatně dělat. Ve všem jsou neskutečně pomalé. Kdybych je měla ráno vypravovat do školy, tak už prostě nepůjdu do práce a vezmu si indispoziční volno, protože bych byla absolutně vyřízená.
Přijdu z práce kolem čtvrté, doma binec, boty, aktovky pohozené, holky nepřevlečené, roztahané hračky, papíry, pastelky všude. V kuchyni všude drobky, rozlitý čaj, utěrka na zemi. Zátoka prasat prostě.
Jsem už tak unavená z práce, co vám budu vykládat, a tu na mne čeká druhá směna. Prakticky celý zbytek odpoledne se věnuji tomu, abych je donutila něco dělat. Převléct se je na hodinu, uklidit ještě na dýl. To nemluvím o tom, že celou dobu jsou hádky a pranice, kdo co bude nebo nebude dělat, kdo si jde první dělat úkoly, kdo se půjde první koupat.
Jen co uklidíme jeden pokoj, začnou zase znova vytahovat jiné věci a dělat borčus nanovo. A stále nádobí a hory prachu a drobky a drobky a drobky. A hádky a pištění a ječení a poskakování a cvičení stojky na hlavě a trénování baletních otoček a pískání do flétny a Hatchimals naplno... Vím, že je to normální. Potřebovala bych týden samoty a ticha a aby se nic v mém periferním vidění nehýbalo. Jak jste na tom vy?

Jo taky me to zaujalo. Snazim

Obrázek uživatele Lucka V.

Jo taky me to zaujalo. Snazim se jako Vladka tresty a ukoly resit tak aby to neomezovalo zbytek rodiny. A hlavne abych to vzdy mohla splnit a trest dotahnout do konce. Staci jednou povolit a ustoupit a vse je haji

Katko, a jak bys vyřešila

Obrázek uživatele Vladkax

Katko, a jak bys vyřešila případ, kdy holka má na starosti kuchyňskou linku, ale zasekne se, že ji teď prostě uklízet nebude. Ty píšeš, že pak teda asi nebude večeře. Na to odvětí, že to neva, protože stejně nemá hlad.... Je tím bit zbytek rodiny, který své povinnosti splnil. Nedokážu si představit, že bych nezvedla hlas a byla v klidu :-)
U nás mají zatím úkoly, jejichž (ne)splnění neomezuje provoz domácnosti, vesměs se týká jich samotných, chystání jídelního stolu atd

Můj tip

Udělej seznam, co je potřeba udělat každý den. Sedni si s rodinu a zeptej se, co kdo bude dělat. Ať si dobrovolně vyberou. Ideláně by i manžel si měl něco vybrat. A něco zbyte na Tebe. U nás to je tak, že dokud nemají hotové domácí a školní povinnosti nemají možnost jít ke kamarádce, ven, na počítač. Udělej si svoje povinnosti a o zbytek se nestarej, vím, je to těžké. U nás si musí děti dělat svačinu do školy. Pokud si jí neudělají, tak jí nemají. Možná to zní tvrdě, ale v žitotě za ně nikdo nic neudělá! Pokud nedají špinavé oblečení do špíny, tak se prostě nevypere.
Neuklizené oblečení v chotbě? Dokud se tam bude něco válet, tak nebude PC, žádná zábava.
Není uklizená linka? Není kde vařit, asi nebude večeře. Hlavně se nerozčilovat a nedistutovat.
Držím palce.

Natalie, ty děti to mají

Obrázek uživatele Lucka V.

Natalie, ty děti to mají stejně. Když vydržíš a řvat ani nemusíš. Promysli si dopředu trest za neposlušnost tak, aby nebyl nesmyslný ( např řvát že dětem něco vyhodíš z okna, když to udělat nechceš je mimo - dělám často já a pak musím promýšlet jak a co z okna vyhodit :)
A taky abys byla schopná tomu trestu dostát a dotáhnout ho do konce. Ze začátku budou překvapené a bojovat, ale rychle pochopí,že jim těch pár minut které tráví úklidem za problémy nestojí.
A taky je dobrý začít pomalu, dávat si jen splnitelné cíle. zadat jen jeden ukol a přidávat až když si to zažijí a budou to dělat automaticky.

Katko, tak to se můžu jít

Obrázek uživatele Natálie79

Katko, tak to se můžu jít zahrabat. Víš, co je kolikrát můj problém? Že než bych jim říkala co mají udělat a stokrát to opakovala a nasírala se, že mně mají na háku, tak to raději udělám sama hned a mám pokoj. A pak vyhořívám, protože si připadám jako obslužný personál. Můžu si za to sama. Budu s tím něco muset udělat.

Děkuji. U nás to taky není

Děkuji. U nás to taky není dokonalé, ale funguje to dobře. Kdyby to tak nebylo, tak bych se z toho asi zhroutila.

tyjo... Katko, tak to jsem

Obrázek uživatele Vladkax

tyjo... Katko, tak to jsem žabař... smekám, tohle je u nás mimo realitu. Pokusím se aplikovat to množství kusů na háčcích v předsíni, u nás to furt přetíká. A tvůj komentář "jednoduše svým tělem zatarasím dveře a nepustím do bytu" mě doopravdy rozesmál, to bych měla zvládnout taky :-)
Pět dětí?!?! Máš můj obdiv!

Domácnost s pěti dětma

Mám dvojčata holky 10 let, kluka 6, kluka 3, kluka 1 rok. Mám ráda řád a pořádek. Nepřipadám si jako krkavčí matka. Naše děti mají pouze starost stoje věci a potom mají podíl práce na společné domácnosti.
Starost o svoje věci, znamená u třech školou povinných, že si dělají svačinu, uklízí si svůj pokoj, připravují si oblečení do školy a sami si do skříní dávají vyprané oblečení. Každý pátek je velký úklid pokoje, luxování, prach. Každou první středu a třetí středu v měsíci mi mění povlečení (holky), kluci ve čtvrtek, abych to stihla vyprat.
Jedna dcera má na starosti předsíň, to znamená, že každý den zamete předstíň a vyleští zdrcadlo. Po večeri uklidí stůl a zamete podlahu. Já to potom naházím do myčky, manžel to ráno vyndá.
Druhá dcera leští každý den v koupelně umyvadlo, kouhoutek a zrcadlo. V úterý myje podlahu a mění podložku a ručníky.
Syn, který chodí do první třídy kupuje po cestě ze školy pečivo.
Manžel vynáší koše, večer uklízí kuchyňskou linku a ráno vynavá myčku.Ráno zapíná pračku, vodí mladšího syna do školky.
Zbytek prací dělám já. Tak to u nás funguje v týdnu.
Tříleták si připravuje pod mým vedením oblečení na další den.

Rozházené oblečení v chotbě. Každý má svoje místo na boty a své háčky na bundu. Na háčku mohou být max dva kusy oblečení- mikina a bunda. Zejména kluci mají tendence po sobě neuklidit. Snažím se v tyto chvíle být přítomna a jednoduše svým tělem zatarasím dveře a nepustím do bytu. Nic neříkám, maximálně ukazuji prstem. Je to pro ně hrozněj vopruz, ale nakonec to udělají. Já se usmívám, protože vím, že to za ně teda rozhodně dělat nebudu.

Chce to důslednost a vytrvalost. Potom si udělat čas na sebe.

Já jsem ještě nedávno

Obrázek uživatele LucieR

Já jsem ještě nedávno tvrdila, že naše holky jsou zlaté. Stěžovala jsem si v podstatě jen na nesamostatnost, aneb, těžce jsem jim sloužila a ony neuměly nic. Vlaďka mě tehdy uklidnila, že kolem osmého roku se to hodně zlepší. A měla pravdu. Už jim je osm, více méně je posílám, ať si své požadavky zvládají samy, mají nějaké povinnosti v chodu domácnosti...ale totálně se zhoršila morálka. Někdo je musel vyměnit. Třeba dneska jsem jedné zakázala skákat po gauči, tak vyskočila na stůl, předvedla nějaký tanec typu "mě nerozhodíš" a pak konečně skočila na zem celá nadšená, jak situaci (a matku) zvládla. Po škole mi řekla, že úkoly si napíše později, že ma na to celý den (bylo 16.45). Cokoliv po nich chci, tak buď řvu že stojí v pozoru a stejně mám tak 50% a nebo je přemlouvám a mám tak 20%. Na všechno odpovídají, že se jim nechce, debatují a mé poslední slovo bývá ignorováno (pozůstatky z nesplněných výhrůžek). Rvou se, hádají, žalují. Někdy z legrace, někdy vážně. V nejhorším najdu nějaký internát (pro mě).

jen pro upřesnění - aby to

Obrázek uživatele Vladkax

jen pro upřesnění - aby to nevypadalo, že mám doma s dětma bezproblémový vztah a napucovanou domácnost - níže popsané sice aplikuji za provozu, ale ne vždy se zadaří anebo ne vždy je pohodová atmosféra. Obzvlášť jedna holka mi teď poslední dobou pije krev, ta se začíná fest vzpouzet u čehokoliv, držkuje apod. Co s ní budu dělat v pubertě, to teda nevím....
Jo a vypozorovala jsem ještě jednu věc - většinou je se mnou zadobře jedna a druhá je v opozici, pak se to zase obrátí. Obě zároveň v pohodě jsou minimálně, i když výrazně se to lepší :-)

Děti jsou zatím školkové, ale

Děti jsou zatím školkové, ale už od malinka jsem zavedla pravidlo, že když si něco roztahají, tak si to zase uklidí. A když se jim třeba jednou za dlouho opravdu hodně nechce a večerní úklid svých hraček po upozornění přespříliš protáhnou a dělají všechno jiné, prostě nezbude čas na pohádku.
Taky berou jako normální, když se víc nadrobí, vysát pod stolem. Když vařím, vytáhnou prádlo z pračky, aby si s nimi pak maminka měla víc času hrát.
Jsou to malé děti, není vše vždy ideální, ale máme to podobně jako Vlaďka - když se jim nechce, tak mně se pak taky nemusí chtít, až budou chtít něco po mamince.

Vlaďko skvělej koment,

Vlaďko skvělej koment, pobavila si mě:-) mám podobný pocity ohledně hluku:-)))

Dlouholetými zkušenostmi jsem

Obrázek uživatele Lucka V.

Dlouholetými zkušenostmi jsem došla k názoru že výchova dětí je opruz. Nic nejde lehce, děti vůbec nejsou rychlé šípy co ctí rodiče, nebo nedejbože něco dělají dobrovolně a s tím že by ti to mohlo udělat radost. Už dávno jsem skončila s tím, že všechno dělám jen pro ně.
Režim a pravidla poplatné věku a nátuře. To je to jediné co zabírá. Viz seznam Vladky. Ten máme trochu jiný, protože máme kluky a jinou skladbu domácnosti.

Velmi doporučuji pravidlo ( pokud to dovoluje prostor ) všechny samostatné tvořivosti jen na jejich stolech. Jídelní je tabu.
Naopak jídlo jen u stolu v kuchyni.
Každý uklízí veci v předsíni hned.
Jsou to drobnosti ale pokud po příchodu z práce nevidíš jako první bordel, ten další mi už hned mín vadi :)
A uklid zabordelené kuchyně děti celkem rychle a lehce zvladnou.
Nepřevlečené děti v obýváku = zákaz televize na týden. Už ani nepamatuji kdy ten zákaz byl. Stačilo ho důsledně dodržet a přísně trestat porušení.
Snažím se děti moc neprudit a respektuji jejich prostor, takže uklid jejich pokoju řeším jen velmi okrajově a naoplátku oni časem začali respektovat ten můj prostor.

Vladka to napsala moc hezky

Obrázek uživatele Janact

Spoustu veci mame zavedeno podobne..

Akorat musim vypilovat krapet duslednost.

K povinnostem... ja jsem sepsala vsechny veci, ktere se doma delaji ( prani, kos, veseni pradla, prach, lux.... fakt vse.) Byl to pekny seznam, pak jsme si hezky sedli i s tatinkem a kazdy si dle sveho prani a moznosi vybral co bude delat. Takze deti maji sve povinnosti, kazdy 3 ktere delaji. Funguje to, byt pripominam , ale udelaji to. Pomaha i manzel.

A pak samozrejme relax - prochazky,priroda, cviceni, meditace , konicky - cokoliv co ti posytne radost a uvolneni. Chvilku pro sebe. Pri trose snahy a organizace si to myslim dokaze zaridit kazdy .. nikdo nepracuje nonstop, doma nemusi byt sterilne naklizeno...

A spolecne chvilky, vylety, bazen, kino, divadlo, vecere. Jak s detmi, tak i o samote s manzelem...

Dášo, můžu jen doporučit :-)

Obrázek uživatele Vladkax

Dášo, můžu jen doporučit :-) Z dob, kdy byly holky malé a všude furt něco hrálo, pískalo, jezdilo, zpívalo atd, jsem na tyto "zbytečné" zvuky dost alergická, nesnesu ani televizi jako kulisu. Má to velkou výhodu, v obýváku (spojeném s kuchyní) se hodně komunikuje, tvoří, vyrábí, všichni si rozumí, nikdo nikoho a nic nepřekřičuje. Jinak by mi z toho už asi hráblo :-)

Vlaďko, tohle mě fakt

Vlaďko, tohle mě fakt pobavilo:

"- jakékoliv zvuky mohou vylučovat jen u sebe v pokojíku, v obýváku jen na vyžádání" :-)))

Asi to zkusím zavést doma :-))

Katko, od manžela často

Obrázek uživatele Vladkax

Katko, od manžela často slýchávám, že ty chudáky děti terorizuji :-)

Já zřejmě nemůžu radit, jen k zamyšlení

Nedávno si mi stěžovala moje kamarádka jak je urvaná ze svých dcer, že všude nepořádek, že nepomáhají atd.

A já se jí jen zeptala.... Proč hrají tvoje děti hry na tabletu, když není uklizeno? Řekla jsi jim někdy, že jsi unavená, že si potřebuješ odpočinout, nebo jen pořád makáš sama a vše se doma dělá "samo"? Udělaly ti děti někdy snídani?

Víte, už že moje holky nejsou tak akorát, ale snažím se je vést k tomu , aby aspoň pomáhaly dle svých schopností a hlavně nebyly líné...
Takže v holinkách myjou vanu, uklízí nádobí z myčky, vyndavají prádlo z pračky, vytírají mopem podlahu, uklízí hračky, pomáhají vařit.. Nedávno mě ráno vzbudily a já byla hrozně unavená... řekla jsem jee, já jsem unavená. A holky mi šly v kávovaru uvařit kafe a zavolaly maminko, káva je hotová :-) Jednou mě fakt odmlouvaly, že nemůžou a divadelní scéničky jak jsou unavené.Já si sedla říkám jim, chcete k obědu palačinky??? Děti jo jo... za za chvíli jsem si přesně sedla a zahrála jak jsem strašně unavená, že si budu číst, že oběd nebude... Děti koukaly a pak řekly, pomůžeme pomůžeme.. a začaly dělat tu věc kterou předtím odmítaly. Jako taky máme rezervy, ale nechci být otrok, už takhle s nimi mám práce víc než dost...

Já jsem matka megera. :-) A

Obrázek uživatele katyvypl

Já jsem matka megera. :-) A vůbec mi to nevadí, protože u nás to prostě funguje. Vlaďka to krásně shrnula, přesně tohle jsou i moje zásady. Mám 10-ti letého syna, dvojčatům je skoro 8. Už když byli kluci malí, sousedi se mě s údivem ptali, jak to dělám, že chodí tak krásně za ručičku, že mi neutíkají. Jak? MUSÍ. Jinak bychom nešli ani ven. :-)
Manžel mi často říká, že jsem matka Herodes, ale kluci šlapou jak hodinky a on tu není většinu dne, kdy kluci přijdou ze školy a děje se to podstatné, takže si to moc k srdci neberu. Moje máma byla velmi přátelská a bylo jí dost jedno, co dělám, nedělám, co jím, nejím a s kým se kamarádím a můžu vám říct, že to nebylo dobře. Když to přeženu, mám pocit, že dítě jde po cestičce a pokud ho pomocí své levačky a pravačky na té cestě neudržíme, okamžitě z ní sejde a je zle...
Samozřejmě i u nás je řev, praní, svalování viny na druhého, ale rok od roku je to lepší. Zapojuji kluky do všech prací a většinu už mají na starost sami - vyklidit myčku, z pračky do sušičky, ze sušičky skládat prádlo (celé to po nich přeskládám, ale ať se snaží), vysátí koberce v předsíni, vynášení odpadků a tříděného odpadu...nemají žádnou tabulku, kdy co kdo, prostě ví, že to mají udělat a když to není hotové, tak jim to přikážu. Jediné, v čem jim hodně ulevuji, jsou rána. Vstávám o hodinu dřív, naprosto vše nachystám a když je vzbudím, jsme za půl hodiny vypravení, protože svačiny mají v aktovkách, snídani na stole, zuby dočistím a jdeme. Ale jinak musí makat. :-) Samozřejmě jsem z toho občas taky naprosto vyfluslá, psychicky totálně unavená a říkám si, kolik peněz, času a pohody bych měla bez dětí...ale jsou to návaly, které velmi rychle vyprchají. Já si naprosto dáchla teď o vánočních svátcích, kdy jsem nedělala absolutně nic, až jsem si občas vyloženě nudila, to všem doporučuji. :-) Katka

našim bude za chvíli deset a

Obrázek uživatele Vladkax

našim bude za chvíli deset a ta desetiletka mi dala mnohé zkušenosti:
- neřešit blbosti, nesnažit se o domácnost jako z časopisu
- pokud dítě udělá jakýkoliv bordel je nejhorší varianta to po něm uklízet - příště to udělá s klidem znovu a důrazněji
- není od věci děti občas vytáhnout večer z poslete popř. je během dne odvolat od počítače, tabletu atd. a trvat na dopracování zadané činnosti v přesně daném časovém limitu s pohrozením zákazu oblíbenné činnosti. Nikoliv, že to udělá, až si dohraje.... Výborně zabírá vyslání právě vyslečeného dítětě uklidit zabordelařenou zahradu - musí se znovu obléct....
- každé dítě má mít svoje konkrétní povinnosti týkající se chodu domácnosti, které jsou platné nonstop
- velkou výhodou je barevně odlišné oblečení a boty, které je možné identifikovat již na dálku - lze okamžitě označit bordeláře
- večeře, pohádky, návštěvy atd jsou možné až poté, co si děcka samy uklidí. Tzn. klidně hlasitě po telefonu případnou návštěvu zrušit nebo posunout na později, rozhodně to za ně neuklízet
- jakékoliv zvuky mohou vylučovat jen u sebe v pokojíku, v obýváku jen na vyžádání
- kapesné se odvíjí od plnění povinností, našetřené finance si berou na všechny výlety, do divadel apod, mohou si za ně kupovat "kraviny", které jim odmítáme financovat, nikdy nedostávají žádné peníze navíc na nic, co nutně nepotřebují, vztahuje se i na sladkosti
- ideální je používat stejné reakce jako děti - na výstupy typu "nechce si mi, nebudu to dělat, potom" apod. Stejné výrazy lze uplatnit v nejbližší možné době, např. při naplánované činnosti, odjezdu, plánované oblíbené večeře apod. Stačí si uvařit kafe, sednout do křesla a stejně reagovat na urgence dětí :-)
- na drobky výborně funguje příruční vysavač, řekla bych, že je přímo stavěný na dětskou velikost :-) je zbytečné, aby ho do rukou chytl dospělý. Není od věci, když ho pod stromečkem najdou právě děti

Naty,

Obrázek uživatele LadaVac

ale když ti pak dcera,která už se za rohem ksichtí,jak jsme nemožní,dá k vánocům hrnek s nápisem Pro nejlepší mamku....tak člověk zapomene.

Někdy v čase, kdy

Obrázek uživatele Natálie79

Někdy v čase, kdy trpím premenstruačním syndromem, přemýšlím, proč lidi mají děti... Dál nebudu rozvádět...

Krásně jsem si početla!

Obrázek uživatele Natálie79

Krásně jsem si početla! Děkuju! Nemůžu se ubránit myšlenkám, že mám doma mimozemšťany. Proč se neustále pohybují? Proč za sebou stále něco trousí? Proč pořád vyluzují různé zvuky a skřeky? A proč jsou hluší?
Připadám si jako služka, bez nároku na plat a osobní volno. Stále jen dávám, ale nemám kde brát. Že mně děti obejmou a dají mi pusu mi momentálně vůbec nepomáhá.

Naprosto soucítím,

Obrázek uživatele LadaVac

a jediné co mohu doporučit je vydržet a nepovolovat.My podle úklidu doma a splnění povinností řídíme čas na PC,kapesné. Každý den opakuju,co musí udělat a nedělám za ně.Jak přijdu domů,zvedám je za židle a diriguju,co kdo udělá,když to není,ale hlavně nedělat za ně.
Teď jsou v 6. třídě a řekla bych,že od 1. třídy těch vln,kdy to bylo lepší a kdy horší prošlo několik.Od nástupu do 6. třídy se k tomu ještě přidal boj se školou,vysvětlit jim,že už nestačí jen udělat úkoly,ale je potřeba systematická příprava bylo občas nad moje nervy.Nejhorší je,že jak píšeš,domů přijdu kolem páté a čeká mě druhá směna.Občas jsem měla chuť se mezi dveřmi otočit a z baráku odejít.
Bude líp,zní to neuvěřitelně,ale bude.Pro mě satisfakce rodičák před vánocemi,kde mi snad každý učitel řekl,že takhle vychované děti,slušné,pohodové,pracovité už dlouho neviděl.Takže teď nešetřím u dětí ani chválou.
Je to náročné to vydržet.A to je mi 42,nechápu,jak tohle chtějí absolvovat ženy,co rodily kolem 40,které se rozplýbvají,jake je úžasné mít dítko dýl,nedala bych to.

proč ses k nám nastěhovala?

Obrázek uživatele Ifka123

proč ses k nám nastěhovala? nikdo Ti to neradil.....
u nás jako přes kopírák, ráno jdu do práce, vše je uklizeno, děti připravené, najedené, pyžama sklizená, aktovky u dveří, tak si říkám příjdu domu odpoledne, někdy se potkáme cestou, někdy jsou doma dřív.... a mám pocit, že jsem v jiném bytě. stůl plný, když výjmečně ne drobků, hrnku a lžiček... v horším případě aluvíček od jogurtu samozřejmě naplácnutých na stůl, tak kousky barevného papíru, nůžky, Herkules všude, do toho pamlsky pro kočky( "chtěla jsem si je udobřit, že odcházím do školy), případně pastelky, ..... konec story se stolem.
Mám pocit, že nemám dvojčata,ale stonožku - v předsíni padesát rozhozených párů bot bačkory, piškoty, sálovky, boty na koně, celoročky, boty na sport ven.....ale také bylo nutné zkusit, zda žabky k moři jim i další sezonu budou.....
nemluvím o bundách, jsou na schodech, jedna rukavice tady druhá kdesi....
Takže jen se zuju - beru hráblo a začínám uklízet, do toho zkoordinovat odchody na kroužky, návraty a další odesílání jinam..... mezitím stíhám ohlodat pastelky, vydezinfikovat a deratizovat aktovky, zlikvidovat svačiny školní i odpolední ze stolu.... a pak to příjde - koupelnování - hadry zpocené i umatlané jsou v obou koupelnách, pasta často až na zrcadle, půlmetrové vlasy nejsou jenom v kartáči ( a to se synátor ještě neholí :-) )během odpolední směny mám dvakrát hraní na flétnu, jednou na kytaru a taktéž na bicí. Každý má jiné úkoly, takže boj o to, s kým budu pracovat jako s prvním (jsi blbá - matika je logická, no, pro Tebe těžko.......dcera kontruje - píšeš jako pra...), následuje 15 minut hádky, honička po bytě, třískání dveřmi, udobřování a opět hádky... "já myčku dělat nebudu", "dnes luxuješ ty", "kočky si krm sama".....
mám pokračovat. Také bych nejraději někam sublimovala, ale jaksi to nejde..... Nejlepší je úterý - to chodím z práce ještě rovnou do školy. Vracím se v osm a nastupuji noční domácí směnu a nekecám, končím zhruba ve dvě v noci.
Boji s větrnými mlýny zdar :-)