Skip to main content

Spaní v posteli s rodiči

Je nebo byl někdo v podobné situaci? Mám 15m holky, jedna s náma spí v posteli pár měsíců, co ji začaly víc zlobit zoubky...zvykla si a chce k nám i když ji pořád přenáším do postýlky. Nevadilo mi to tolik, druhá totiž spala krásně u sebe celou noc. Teď byla ale nemocná a do toho se jí klubou špičáky, tak jsem ji měla pár nocí u sebe. Jí se to ale taky zalíbilo a poslední noci u nás byly obě. Jenže se navzájem ruší, občas kopnou a o tom, že my se mačkáme na krajích a nevyspíme radši nemluvím. Brečet je nechat nechci, jsme v paneláku, kde je vše slyšet. Večer usnou v poho, ale pak se vzbudí a chtějí k nám. Pak přenesu, chvíli spí u sebe a opět se to opakuje. Je tu někdo s podobnou zkušeností? Jak jste to případně řešili nebo co byste poradili? Děkuji :-)

Je fakt, že každý asi dospěje

Je fakt, že každý asi dospěje k tomu, aby spal ve své vlastní posteli. Mě to také takto nevadí, naopak, je příjemné, když ráno procitají, dají mi pusinku, přitulí se.......manželovi spíše vadí, nebo má pocit, že se to pak budou těžko odnaučovat....večery jsou klidné, v pohodě, volají vždy až po půlnoci, někdy k ráno.

Taky si myslím, že je to o

Obrázek uživatele LucieR

Taky si myslím, že je to o každém, jak mu to vadí nebo ne. U nás bylo taky takové období, uspávala jsem v ložnici, holky v pokoji být nechtěly (začaly se bát) a mě se v ložnici dobře četlo. Někdy jsme je přenesli, někdy ne, když byl přítel pryč, spávaly jsme tam normálně. To vlastně děláme do dnes. Období skončilo z jejich strany samo. Najednou se začaly těšit na samostatné spaní ve vlastních postelích. Když prvně samy odmítly spát v ložnici, byly jim 4r a věřím, že až na malé výjimky, které vždycky existují, k tomuhle dojdou všechny děti. Ale samozřejmě, když to jednomu z manželů vadí, mělo by se to vyřešit jinak. Jen bych nic nelámala.

Annahoj, podle koho to neni

Annahoj, podle koho to neni spravne? :) Otazkou je, ci jsou deti a ty spokojena s tímto ritualem? Kdyz to manzel vycíta, tak navrhnul/udelal jine resení? ;)

re

Annahoj, u nas to bolo presne to iste, akurat ze to vyzadoval iba jeden syn. Mal 5 rokov a 2 mesiace, ked to takmer zo dna na den same od seba prestalo. Jednoducho sa uz v noci nezobudi, a vecer po rozpravke a puse kludne zostane sam v posteli. Ahoj, Martina

tak teda...v ložnici s námi

tak teda...v ložnici s námi děti (skoro 3 roky) nespí, ALE: večer usínají tím způsobem, že si s nimi jdu lehnout, obejmu je a posloucháme pohádky na CD.Většinou během chvilky usnou.Kdybych si s nimi lehnout nešla, trvalo by to mnohem, mnohem déle, jednou by potřebovali to, pak tamto, pak se podívat na maminku.....vím, není to správné, manžel mi to už vyčítá, ale je to méně vysilující, než se rozčilovat, že stále vylézají.
V noci se většinou někdo z nich vzbudí, a pak jen slyším: "MÁMO!"A tak většinou opět jdu, a chviličku si tam lehnu(většinou samozřejmě usnu a pak se k ránu opět stěhuji do ložnice
Vím, není to dobré, ale snad se to časem odnaučí

Lado, taky souhlasím s tebou,

Lado, taky souhlasím s tebou, intimita i v nasem vztahu je velmi dulezita, ale nemyslím, ze spolocna loznice s detmi anebo to, ze obcas s nami deti spí mohlo to narusit. Je to hlavne o prístupu, nektere pary mají byt velky, oddelene loznice a spolu stejne nespí. Kluci s nami spali v pokoji do 3let, ted mají pokojícek zvlast, ale prostor pro imntimitu jsme meli vzdy, totiz jsme to chteli. ;)

Je to různé

Obrázek uživatele Lucka V.

Podle mě není žádný správný scénář. Mám to jako Lada, ale nemyslím si že to je nutně správné. Prostě potřebují mít klid a soukromí a potřebuji odpočinek. S dětmi se pomazlím před spaním, přes den a když jednou za čas někdo dojde a chce se pomazlit neřeším to, ale je to málo kdy.

Podle mě nejdůležitější být ve shodě s partnerem, rozhodnout se a přizpůsobit tomu podmínky. Tedy děti spí v ložnici, spí tak celou noc a všichni jsou s tím ok, je třeba zvětšit postele, aby se nikdo netísnil.
Dítě mi v posteli vadí, nevyspím se, chci mít ložnici pro sebe, partnerovi to vadí, pak je třeba to důsledně odnaučit.

Sacheen,

Obrázek uživatele LadaVac

určitě je to i tom,jak hodně potřebujete s manželem sdílet intimitu.Vím,že jsou rodiny,kde s narozením dětí šlo tohle hodně do pozadí.Já i manžel to považujeme za důležité, stejně jako porozumění, komunikace atd.I proto jsme zavedli pravidlo,že ložnice je především naše.

Ložnice patří rodičům, takový

Obrázek uživatele Veronika_473

Ložnice patří rodičům, takový byl můj názor. Kdyby mi někdo před narozením dětí řekl, že budou s náma spát v posteli, rázně bych to odmítla. Nakonec to dopadlo trochu jinak...Kluci spali ve svých postýlkách a do doby, než z nich dokázali vylézt, bylo vše v pohodě. Pak nastalo období, kdy v noci vylezli a šli k nám do ložnice. Trpělivě jsme je vodili zpátky. Oni šli a když jsme usnuli, připlížili se znova... Postupem času nám začaly ubývat síly a kluci získávali dovednost se připlížit tak, že nás to nevzbudilo, Ráno jsme pak s úžasem zjistili, kdo že se nám rozvaluje v posteli, zatímco my spíme rozlámaní na krajích na dřevěném rantlu. Postupně se nám to ale podařilo odbourat, kluci si byli vědomi toho, že nám lezou "do našeho" a že tam v noci nemají co dělat.

Tak mame koukam asi jen 2

Tak mame koukam asi jen 2 moznosti. Bud nechat rvat, dokud to nevzdaji nebo dokoupit dalsi letiste :-D

Tak ja se obavam, ze tady uz

Obrázek uživatele Hana H.

Tak ja se obavam, ze tady uz to bez place a nervu nepujde odnaucit. Mozna je pro vas schudnejsi si na to zvyknout, treba koupit vetsi postel. Kazdemu to vyhovuje jinak, znam rodiny, kde spi v jednom pokoji rodic s jednim ditetem, v druhem druhy rodic s druhym ditetem a v tretim treti dite s domacim mazlickem. Ja zastavam stejny nazor jako Lada, do manzelske postele patri partneri, deti ani psi ci kocky mi tam nesmi. Takova jsou nase pravidla od mala. Kdyz byli kluci miminka, tak jsme si je tam treba rano po nakrmeni vzali na pohrani, ale nikdy na spani. Z okolí vim, ze jak si na to deti zvyknou, tezko se to odnaucuje. Jako kazdy zlozvyk.

Já zastávám tedy názor,

Obrázek uživatele LadaVac

že ložnice je místo pro mě a manžela a naše soukromí.Né,že by děti občas nedošly,občas si k nim přilehneme my,ale snažíme se oba,abychom měli aspoň tu noc pro sebe.Pro zachování partnerského vztahu to považuji za velmi důležité.

Takže já i přes náročnost bych je učila spát ve svých postýlkách.

Vladko, :D ... myslím, ze to

Vladko, :D ... myslím, ze to jen tím nebude, dospely clovek nema potrebu chodit za mamkou do postele...

dávejte si bacha, znám osobně

Obrázek uživatele Vladkax

dávejte si bacha, znám osobně dospělého člověka, který si občas chodí lehnout za maminkou, začínalo to u něj stejně jako u vás.... byl dost nemocný, v noci se budil.... aby se všichni vyspali....

:-)

U nás se také spí hromadně. Pro ložnici jsme vybrali největší místnost v domě a udělali velké váleniště 4,5m x 2m. Když se někdo potřebuje přitulit může a nemusí kvůli tomu nikoho budit. Máme i introverty, kteří potřebují svoje hnízdečko - je tam i pro ně dost místa. Stěhovat do pokojíčků zatím nehodláme. Je nám tak dobře. Dětem jsou 3, 3 a 5 let.

Starším dvojčatům bylo 3 roky

Obrázek uživatele Nika1

Starším dvojčatům bylo 3 roky a pět měsíců když se narodila mladší dvojčata. Starší dvojčata se ještě budila, občas si k nám vlezli do postele, občas chtěli přikrýt nebo vzít za ruku.Starší dvojčata se budila tak 3x za noc + kojení mladších dvojčat. Po pár dnech jsme mladší dvojčata přestěhovali k nám do postele a starším dvojčatům jsme jejich postele přirazili k našim. Kojila jsem kde byla poptávka a starším dvojčatům jsem podala ruku a ti tím pádem klidně spali a já se vyspala taky. V půl roce jsme chtěli dát malá dvojčata do postýlky a už to neprošlo. Po měsíci boje jsme to vzdali a udělali velkou postel, kde je místa dost pro všechny. Martinka spí vedle Matyáška. Adélka spí vedle Adámka a my si lehnemekde je místo nebo vedle toho kdo špatně spí. Většinou spím mezi mladšíma a staršíma dvojčatama. Dvojčatům je 6 a 3 roky. Chtěli jsme postele rozdělit, ale nikdo z dvojčat nechce. Tak to tak ještě nějakou dobu necháme.

My je mame zatim jeste v

My je mame zatim jeste v postylkach u nas v loznici, jsou asi metr a pul ode me a stejne si stoupnou a brecej, dokud je nevezmu k sobe. Svuj pokojicek zatim nemaji...

re

A nemate moznost dat do izby k detom dalsiu postel alebo matrac? Jeden nas syn sa aj niekolkokrat za noc budil do piatich rokov, na nejake drasticke odnaucanie sme nemali nervy (skusala som to niekolkokrat, bez akehokolvek uspechu). Nam sa nakoniec viac osvedcilo ho nechat v jeho posteli, a ja alebo muz sme si isli lahnut k nemu do izby. Ked znovu zaspal, presunula som sa spat do vlastnej postele, pripadne ked som medzitym zaspala aj ja, zostala som do rana. Bolo to lepsie, ako ho nechat plakat, alebo ho pustit do nasej postele, a potom sa tam tlacit. Ahoj, Martina

děti 5,5

Obrázek uživatele Janact

k nám také chodí.

syn 2-3týdně většinou nad ránem, dcera téměř každý den v průběhu noci...

Začala s tím dcera někdy kolem 1,5r. a zatím jí to nepustilo.

Nevadí nám to, tak to neřešíme :-) nějak jsme si už zvykli a vyspíme se tam :-)

j.

Uplne stejne...

Mám dvě starší děti,ty jsem naučila spát ve svých postelích odmalička,ale tedˇs párečkem,kdy jsme se už 2roky nevyspali,jsem rezignovala.Začali s tím asi také v roce a půl,teď jim je 26měs.Nejdřív přijde dcera,která má stále divoké sny a k ránu přiběhne syn,uvelebí se a zase usnou.Já se raději na posteli otáčím na druhou stranu,abych se trochu vyspala.Je to hrozné,ale když jsme zkoušeli je uspat ve svých postelích tak to byl horor,jsme také v paneláku a holt to budeme muset nějaký čas vydržet,nemáme už jinak sílu.

Dobry den, mame dvojcata uz

Dobry den,
mame dvojcata uz starsí /4r./, ale dodnes mají období, kdyz s nami chcu spat. Je to hlavne v dobe nemoci anebo kdyz mají spatne sny, potrebují blízkost. Kdyz chce jen jeden, tak manzel si lehne na gauc, kdyz oba, tak druhy spí s manzelem na gauci. Kdyz je po nemoci, tak uz ich do postele nepustíme, budí se v noci curat a pak chcu k nam, tak im reknu, ze ne, kazdy spíme ve sve posteli, ale lehnu si k nim na matrac a podam ruku a do 5-10min. usnou znovu. Drív jsme to taky tak delali, ze jsme ich prenesli zpatky do postele, ale víc se nam osvedcilo na chvílku si k nim lehnout.
Betka