Skip to main content

Děti a kroužky,hlavně sport-rekreační!

Obrázek uživatele LadaVac
Posted in

Ahoj všem,
nechci tady rozebírat kolik kdo má kroužků,to už se to řešilo,ale spíš mi jde teď o sportovní kroužky dětí a jak to vnímáte.
Náš syn letos řekl,že chce chodit na fotbal.Dáváme jim možnost vše vyzkoušet,takže jsme ho přihlásili na fotbal.Tréninky jsou 3 krát týdně,což mi přijd dost,ale ať to zkusí.Naštěstí jsou vedoucí rozumní a dva měsíce se nic neplatí,pak se ukáže,kdo u toho vydrží.
Chceme,aby děti sportovaly,ale děsí mě,že každý kroužek je okamžitě na výkony.Včera měl druhý trénink a dnes by měl být první zápas.V pátek opět trénink a v neděli zápas.Takže z třikrát týdně už máme pětkrát.Když nebude chodit na zápasy,nemá to prý cenu.Bohužel ať se rozhlížím po jakýchkoliv sportovních kroužcích,všechny jsou zaměřeny na výkon.Měli jsme představu sportu,kam budou děti chodit v pohodě a rádi i když nepodají super výkony nebo občas nepřijdou.
Manžel dělá aktivně dva sporty,ale ani u jednoho se neúčastní žádných přeborů.Prostě,říká,že sportuje kvůli sobě,své fyzičce,zdraví,dobrému pocitu.Taky mám zájmovou činnost,sice s divadlem občas hrajeme na nějaké přehlídce,ale ani já nemám touhu někde vyhrávat.Baví mě to a úplně mi stačí pobavit lidi u nás a v okolních vesnicích.
Bohužel jsem asi taky líný rodič na to,trávit celé víkendy na různých přeborech.Respektive chci víkendy pro obě děti / holka fotbal fakt hrát nechce/a a hlavně pro rodinné aktivity,dokud o ně děti s námi stojí.
Nejsem divná?Kolem sebe slyším,jak rodiče řeší,jestli jejich dítě je už v lepší skupině nebo jak ho tam dotlačit.

Holky,díky za názory.

Obrázek uživatele LadaVac

Je to jak jsem čekala,Martin po druhém tréninku o fotbale začal mluvit jako že ne.Není klasický bojovný typ kluka,spíš takový jemný,takže mi bylo hned jasný,že tohle nebude jeho parketa.Čím dál víc se mu líbí divadlení a to jsem vždycky myslela,že na to bude víc holčina.
Ta chce gymnastiku a koně,což u nás není problém.
Uvidíme,nechám je vše odzkoušet,ale zatím jsem taky rozhodnutá,že 1 -2 dva kroužky stačí a víkendy pro rodinu,výlety a údržbu domku a zahrady.

Lado, tak u nás je to tak, že

Obrázek uživatele Nika1

Lado, tak u nás je to tak, že Martinka 1x týdně tancuje a 2x za rok vystoupení. Letos jsem se vrátila jako instruktorka lezení a tak starší dvojčata budou mít 1x týdně kroužek lezení. Doma lezou když se jim chce. U nás v kroužku máme dvě skupiny dětí - závodníky, ti chodí až 3x týdně a děti které lezou jen pro potěšení, ty chodí 1x týdně, letní týdenní pobyt na skalách je pro všechny. Nepočítám s tím, že by dvojčata v lezení závodily,jen kdyby s tím přišli sami.
Pak mají 1x týdně v sobotu dopoledne hasičku. Občas s hasičkou závody. Ale nikdo to nehrotí a navíc na hasičské závody jezdí bezva parta lidí :)
Příští rok chce Maty přidat ještě 1x týdně kroužek záchranáře. Tak jsem na to zvědavá.
Nechci je hnát. Pokud je jejich koníčky budou bavit, poženou výkonnost sami.

-

nebo dát děti na nesportovní kroužky kde se tak neporovnává výkonnost a sportovat pak s dětmi třeba o víkendu, jezdit s nimi na kole, na in-line, chodit plavat, v zimě na běžky, lyže, brusle apod. U nás nabízí sportovní kroužky hodně i DDM ( florbal, tenis, tancování, možná ještě něco a závody o víkendech určitě nemají ). Chci, aby kluk jednou chodil taky na fotbal, ale ty víkendy mě taky odrazují ( jeho možná nebudou, jestli ho to chytne ), u nás i problém v tom, že jeden víkend jsou děti u mě, další u táty v jiném městě ... takže rozhodnutá taky nejsem, nejsme, atletika by se mi taky pro děti líbila ...

když zavzpomínám na své dětství, chodila jsem u nás na malém městečku do nesportovních kroužků, moje rodiče na sportování nebyli a tak se u nás nesportovalo, přesto jsem měla vlohy a vyhrávala různé sportovní akce aspoň přes školu, ráda jsem vyhrávala a soutěžila, cestu ke sportu jsem si nakonec našla v dospívání sama, chodila jsem sama běhat i několikrát za den, jezdila sama na kole, sama na běžkách, jezdila sama plavat, začala hrát stolní tenis, ale chtěli po mě pak taky abych jezdila hrát za TJ Baník Žacléř :o))) Vím, že když jsem byla větší, tak mě mrzelo, že moji rodiče nesportovali a nevedli mě ke sportu víc ...

Holky chodí druhý rok do mažoretek

Obrázek uživatele jarnem

Tréninky jsou 2 x týdně, před soutěží někdy i o víkendu, někdy bývá i soustředění. Začaly loni, takže ještě nesoutěžily, jen měly nějaká dvě vystoupení na konci sezóny. Ale letos snad nějakou soutěž už pojedou, ale to je vždy až v druhé půlce školního roku (aby stihly nacvičit sestavu). Naštěstí je kroužek ve vedlejší vesnici, cesta cca 5 minut autem, ale stejně to zabere půl odpoledne. Zatím to holky baví a těší se tam. Vzhledem k tomu, že mám ještě třetí dvouleté dítě, u mne nepřipadá v úvahu jezdit někde dál do města na další kroužky. Holky to ani nevyžadují.
Letos začínají chodit do Lidušky, což je další odpoledne.
Jsem zvědavá, jak to budeme logisticky zvládat až nastoupím do práce, teď to jde, ale příští rok, kdy budou holky v první třídě, malý poprvé ve školce a já po 6 letech v práci, .... moc si to nedokážu představit, a kde je ještě domácnost, zahrada.... manžel.... No, obdivuji ty z vás, co už máte pracovní zápřah, dítka školou povinná a ještě plno kroužků.

Asi budu výjimka

Obrázek uživatele anibeni

ale já si občasný den o víkendu na závodech s dětmi užívám...
Dvojky jsou ve 4. třídě, Beník hraje již třetím rokem basket, vybral si to sám, baví ho to.. Mistráky mají 1x za 14 dní, letos zhruba od října do března..
Anika dělá karate, tam je těch závodů málo a zabere to vždy 1 den o nějakém víkendu.. trénink je 2x týdně, basket letos poprvé již 3x týdně. Děti nikam netlačím a víkend s nimi si na závodech či turnajích maximálně užívám, stejně jako děti..

lado taky souhlasim

Obrázek uživatele Janact

Deti jsou zatim ve skolce,predskolaci a letos prvne jdou na krouzek.
Kazdy 1x tydne na hodinu. Kluk na pohybove hry, a holcicka na mazoretky.
Uvidime jak je to chytne.

Ja bych rekla ze kazdemu jeden krouek staci. Aby byl taky prostor na neco jineho.

Nevim, jak tedy za nejake 3-4 roky, ale nerada bych navysovala. Myslim ze se skolou, ukoly, krouzek 1x max 2x tydne musi stacit.

Ja bych do fotbalu nesla, opravdu je na deti i cas kladen velky napor. Min 2x tydne trenink, do toho zapasy, pratelaky. I z duvodu jaky psala Katka, u nas jsou fotbalisti banda s prisernou mluvou a opilecka ceta, ktera musi po kazdem zapase zapit bud radost nebo zal :-( a tomu bych rada u syna predesla,...

Sport

Mám ve třídě 18 závodních sportovců - fotbal, florbal, karate, motokáry, tenis...v podstatě každý víkend tráví na zápasech. Většina z nich dokonce závodí ve dvou z těchto sportů. Je to ale tak děsně baví, že je těžké je zaujmout jakýmkoliv nesportovním tématem. Trenéry mají také rozumné (tatínci kluků), stejně se té soutěživosti a "manýrů sportovců" nevyhnou....

Ve škole naopak máme kroužky florbalu a míčové hry - rekreačně, nedělají se žádné turnaje, nikam se nejezdí (max. za školu, ale to se nemusí vybírat nutně z kroužkových dětí). Takovou představu o sportu mám taky. Snad něco v okolí najdete - nemají něco rovnou v té škole? Pokud se dáte takto naplno do fotbalu, opravdu vám to prostoupí do denního života.

Lado taky jsem o tom nedávno

Obrázek uživatele LucieR

Lado taky jsem o tom nedávno uvažovala. Mám kolegyni, která má dva kluky fotbalisty. Na hřišti nebo na turnaji jsou pořád, ale u nich tím žije celá rodina. Našla si tam kamarádky maminky, se kterými se ráda vidí, jen ty výlety moc nepořádají. Právě jsem si říkala, že tohle bych nedala. Jinak kluci hrají fotbal na místním sportovišti, ale ještě je tu DDM a tam je to určitě volnější. Holky tam vloni chodily na nějaké tancování. Zhruba jednou za dva měsíce mi cvičitelka psala, zda se nechceme zúčastnit vystoupení, ale holky byly malé, často pro nemoc nechodily, takže jsme nejezdili a nic se z toho nedělalo.

S nekolektivními sporty se

S nekolektivními sporty se podle mého názoru dá začít kdykoliv (pokud člověk nechce, aby to dítě dělalo na vrcholové úrovni). Jde to třeba i u bojového umění, kde může člověk začít třeba v důchodovém věku.

Hanko jasně.

Ale v tomhle souhlasím s Petrou, je to trochu sport od sportu. Fotbal, hokej, gymnastika a řekněme krasobruslení je o tom začít brzo. Ale třeba právě ta atletika, volejbal, basketbal, závodní plavání, ale třeba i orientační běh, atd. je možné provozovat později a dostat se na závodní úroveň....ale pravda je, že v tomhle vnímám velký tlak okolí, od známých, atd. Prostě co nejdříve začít provozovat x kroužků, sportů, angličtin, atd. Jde o to zachovat si zdravý rozum...

Sledovala jsem dvakrát

Obrázek uživatele KaterinaAd

Sledovala jsem dvakrát trénink fotbalu u nás na hřišti a jeden zapas a zarekla jsem se, ze fotbal nikdy - takovýho řvaní na maly kluky včetně sprostych slov a to nejen od trenéra ale i okolostojich rodičů...byla jsem úplne zhnusena.
Fotbal a hokej jsou na rodiče fakt extrémně náročný...
Vítka jsem letos přihlásila do atletického oddílu, strašně o to stal, miluje běhání a závodění. Dcera byla na prvním tréninku a prohlásila, ze ona běhat nebude, jedine tancovat, takze řeším přihlášku do taneční skupiny. A do toho marecek, kam bude chodit on?! (Jeho dotaz:-)
Mam zkraceny uvazek takze zvladam, ale uz takhle mame tri odpoledne obsazeny a to ma vlastne kazdej jen jednu aktivitu

Kolektivní sporty

Obrázek uživatele PetraN

tam je bohužel většinou těžké se těm závodům/turnajům vyhnout, protože princip toho sportu je to, že spolu soupeří dvě družstva a souboj proti soupeři je taky trénink, někam děti posunuje, a tím, že soupeř je pokaždé jiný, tak se děti naučí mnoho nového atd....takže bohužel si myslím, že když se někdo rozhodne pro u dítěte pro kolektivní sport, tak se tomuto nevyhne nikde, protože trenér vždy primárně postaví tým z těch hráčů, kteří toto absolvovat chtějí. V individuálních sportech je to jiné,tam neúčast dítěte na soutěží neohrožuje celý tým a jeho sehranost.
Ale určitě sedá najít i sport, se kterým se dá začít i v pozdějším věku. Třeba míčové hry typu basket, házená, volejbal. Koneckonců i atletika třeba.
Já teď koukala jak jsou na tom basketbalové kluby, dceru basket dost baví a řada klubů nabírá i desetileté, dvanáctileté děti, zrovna tak jsem narazila na atletické kluby, které neměli věkové omezení na nábor, což mě docela uklidnilo, protože si říkám, že kdyby chtěla začít, tak za rok dva má pořád čas a to už bude moci chodit i sama a nebudu muset řešit logistiku a jak to skloubit s aktivitami dalších dvou dětí

Na rovinu jsem řekla trenérce

Na rovinu jsem řekla trenérce juda, že dcera nemá zájem jezdit o víkendu na závody a já ji k tomu nutit nebudu, protože si myslím, že přes týden škola, kroužky, cokoliv, ale víkendy by měly patřit rodině. Zeptala jsem se jí, jestli může dál pokračovat i přesto, že nebude trávit víkendy na závodech, a ona souhlasila. Takže i takto se to dá řešit. Dnes to u nás funguje tak, že pokud jsou závody místní a my jsme zrovna doma, tak si tam dcera "odskočí", ale nikam jinam nejezdí. Na soustředění jezdí naopak ráda.

Dcera chodila na judo - pro

Obrázek uživatele verika

Dcera chodila na judo - pro děti super. Trénink byl podle volby jednou nebo dvakrát týdně. Ted chce ve škole zkusit florball, dneska jde poprvé na plavání do Podolí do plaveckého oddílu, trénink jednou týdně. Je to pojatý jako výuka nebo zdokonalování plavání formou hry.

Já si myslím, že to celku jde dneska najít trenéra, který přizpůsobí trénink dítěti a bude to s dítětem dělat "pro radost". Třeba lezení by mohlo být zajímavý. Jinak kolektivní hrz většinou na výkon jsou.

Lado, i u nás si jeden hoch

Lado,

i u nás si jeden hoch letos vyprosil fotbal. My s manželem jsme absolutní nemilovníci fotbalu. Já navíc trnu při všech těch tréninkových hlavičkách, mám pocit, že těm dětem mozek musí zákonitě po pár týdnech odejít nosem. Trénink má 2x týdně, za 2 týdny chození na fotbal je před námi druhý víkend s nějakými zápasy. Tajně věřím, že ho to přestane po roce bavit, že mu ty víkendy s námi budou chybět.

Nemám ráda činnosti, při kterých se výkon jedince upřednostňuje před týmovou prací. Jsem divná. Mám problém i s různýma soutěžema ve škole. Nedokážu kluky motivovat, aby se snažili nasbírat víc hvězdiček, razítek atd. a byli první. Zkoušela jsem u nás hledat nějaký sportovní kroužek pro extrémně nesoutěživé děti (to je náš druhý kluk) a jediné, co by odpovídalo a jemu se to líbí, je ježdění na koních a starání se o ně.

Ivona

Holky,

Obrázek uživatele LadaVac

taky by se mi líbilo,kdyby si nějaký závody vyzkoušeli,ale jak píšete,klidně v tom věku 10-12 let by mi to stačilo.Ale bohužel,bojím se,že je to jak píše Hanka,aby neřekli,že to je pozdě.

Beruško,přesně takhle to bylo za mě.Jednou týdně pohybové hry,kde jsem si vyzkoušeli prakticky vše,co jsem chtěli,ale bez nějakých výkonů.

Terezko, ja vidim problem i v

Obrázek uživatele Hana H.

Terezko, ja vidim problem i v tom, ze kdyz chces do nejakeho oddilu prihlasit k aktivni cinnosti jak pises 10-12 lete dite, tak ti vetsinou reknou, ze uz je pozde. Ze 10 lete deti tam chodi uz treba 4 roky, ze uz by je ti starsi zacatecnici nedohnali. Nevim, proc se to dneska vsude tak hroti... Treba na ten tenis si lze najmout trenetra prakticky kdykoli, v jakymkoli veku, dite pinka, ale stejne potrebuje casem partaka na hrani, potrebuje sem tam na nejaky turnaj, nejaky i ten kolektivni trenink, jinak ho to proste prestane casem bavit.

Ahoj Lado, je to přesně jak

Ahoj Lado,
je to přesně jak říkáš, taky mi to přijde padlé na hlavu. A to říkám já, která do 21 let závodně dělala atletiku, tréninky měla i 8x týdně! Ovšem problém je, že právě třeba u fotbalu je ta specializace strašně brzy, náš syn loni coby čerstvě pětiletý taky chodil 2x týdně, plus neustálý tlak na to, aby jezdil o víkendech na turnaje. Manžel tam s ním jednou jel, ale ukázalo se, že Máťa vůbec netuší, co má na hřišti vlastně dělat a pak už na turnaje jet odmítl. Na konci roku pak začal říkat, že ho fotbal nebaví a teď už chodit vůbec nechce. Takže zkusíme tenis nebo atletiku.
Každopádně jestli si tvůj syn o fotbal řekl, nechala bych ho, aby si sám přišel na to, jestli chce nebo nechce. S tím, že turnaj zkusíte, ale podle mě pro začátek stačí jít třeba na 1 turnaj za čas...a teprve až by se ukázalo, že to opravdu chce a zároveň mu to jde, bych řešila jak dál.
Já bych do budoucna byla ráda, kdyby děti dělaly nějaký sport aktivně, včetně závodů, ale hlavně třeba víkendových výjezdů a prázdninových soustředění, ale až třeba v jejich 10, 12 letech či později. Prostě až sami posoudí, že je to to, co oni chtějí. A taky, až budou moci leckam dojet sami.

Re:

Tak my jsme ještě školkoví, ale holky chodí na atletiku¨1x týdně hodinka, je jich tam převaha holek a ty si to prostě užívají, mají radost když se jim něco povede, ale nehroutí se když jim to nejde, ale je vidět jak těch pár kluků do toho vnáší tu soutěživost, na konci školního roku měli pár závodů a někteří kluci to hodně obrečeli, že neměli medaili...
Vzpomněla jsem si že na základce jsme chodili jeden den v týdnu večer hrát vybíjenou, organizovala to jedna maminka spolužáka, domluvila tělocvičnu a bylo to fajn, žádné závody, soustředění...
U nás u základní školy opravili hřiště - je tam atletický ovál, uprostřed hřiště na fotbal, basket, nohejbal s umelým povrchem, dále volejbalové hřiště s pískem a hned vedle krytá tělocvična. Přes školní rok dopoledne to slouží pro potřeby základky, ale odpoledne a přes prázdniny si tam může zajít kdo chce, je tam správce, který zdarma dětem a za malou úplatu dospělým pronajímá hřiště a půjčuje míče a fakt mě překvapilo kolik dětí si tam chodí zasportovat - jen tak zakopat nebo zahrát basket atd. - jak se furt říká že děti sedí u počítačů, ono možná stačí jen jim trošku víc vytvořit podmínky.

Lado

Obrázek uživatele PetraN

vidím to stejně jako ty. Pokud se jedná o sport pod nějakým sportovním svazem ,tak se to všude brzy dostane do úrovně buď bude trénovat 2-3x týdně a víkendech závody, nebo odejít.
Naštěstí v tom je výhoda většího města, že se tu dá najít dost aktivit i na zájmové úrovni, při DDM nebo Sokole, nebo soukromé kluby, které taky nejedou tolik na výkon. Nevýhodou je to, že ve velkém městě mohou děti málokde chodit sami a musíme je všude vozit, což je zase náročné na logistiku, zvláŚt když je dětí více a každý má jiné zájmy.
Takže zatím jdeme taky cestou toho, že děti necháváme zkoušet, co je baví a u čeho chtějí zůstat. Takže pro letošek to vypadá u obou 3 sportovní kroužky mimo školu (z toho do dvou chodí už několik let - Sokol a plavání) a jeden v rámci školy ( v době, kdy by stejně byli v družině).

U toho fotbalu je to bohužel tak, jak píšeš, mám asi dvě kamarádky, které dítě hrající fotbal mají jsou to tréninky 2-3x týdně a o víkendech zápasy.

Nech to kluka vyzkoušet a uvidíš, třeba sám přijde na to, že to pro něj není to pravé ořechové..nebo ho to bude naopak bavit natolik, že vás přesvědčí o tom, že má cenu něco tomu obětovat.

Holky díky,

Obrázek uživatele LadaVac

to jsem ráda,že nejsem jediná mamina,která to tak vnímá.
Já myslím,že náš Martin fotbal opustí,bude toho na něj moc,po trénincích chodíme domů v půl sedmé a měl by se učit.Je to spavec,potřebuje svojí pohodu,ale zatím ho stále chci doprovázet a rozhodnutí nechat na něj.
O sokolu jsem taky uvažovala,tam mi to přijde rozumné.
Mým velkým favoritem je skaut,klubovnu máme kousek od domu,tam se mi víkendové kempování a vše co k tomu patří moc líbí.

Ahoj, moje děti dělají

Ahoj,
moje děti dělají taekwon-do a dneska jsem je ještě přihlásila na kroužek horolezectví v rámci školní družiny.
Žádné vrcholové výkony od dětí neočekávám, sporty mají proto, aby se hýbaly.
Nedovedu si představit, že bych fotbalu obětovala pět dnů v týdnu. Jsem opravdu ráda, že synovi rehabilitační doktorka fotbal zakázala. Mám k fotbalu odpor od malička, můj táta fotbalu podřizoval všechno, včetně dovolených s námi.
Je pravda, že když je někdo talent (třeba zrovna na ten fotbal), tak je potřeba, aby se tomu víc věnoval a talent rozvíjel, ale řekla bych, že drtivá většina děti se nedostane do národní ligy. A proto není nutné je od malička štvát jako zvířata. Fotbal by se měl hrát s láskou ke sportu.
Pokud jde o výkon, tak samozřejme i v taekwon-do děti dělají zkoušky na vyšší pásky, ale je to potřeba. Potřebují mít motivaci se dále rozvíjet a učit se nové věci (což přichází s každým novým barevným páskem). Ale u nás to děti nemají tak, že by musely udělat dvoje zkoušky za pololetí a mít za tři roky černé pásky.
Neříkám, že bych děti nepustila čas od času na víkendový trénink, kdyby nějaký byl, nebo třeba na závody, ale nehodlám žádnému sportu obětovat víkendy. Mám děti jen jednou za dva týdny na víkend (druhé jsou u táty) a chci s nimi taky trávit jiný čas, než je psaní domácích úkolů.
Pět dnů z týdne bych neobětovala ani tomu taekwon-do, a to jsem ráda, že tam děti chodí a podporuji je v tom.
Jana

Lado, vnímám to stejně.

Obrázek uživatele Veronika_473

Lado,
vnímám to stejně. Naštěstí existuje Sokol, tam si dítě může vybrat, jestli chce jít po výsledkách nebo sportovat pro radost. Podobné to máme i na plavání, v tom oddíle jsou dva směry, závodní i rekreační. Pokud si kluci vyberou jiný konkrétní sport a bude je to bavit, bránit jim samozřejmě nebudu, jsou docela šikovní. Ale na druhou stranu, radši bych trávila víkendy s rodinou na výletech, než objíždět závody. Myslím, že maximum, které v budoucnu budu ochotná akceptovat, bude 2x týdně trénink a jednou, max. 2x za měsíc nějaké závody.

Lado, naprosto ti rozumim.

Obrázek uživatele Hana H.

Lado, naprosto ti rozumim. Bohuzel, nevim, jak z toho. Mam stejnou zkusenost. Kluci (nyní třeťáci) aktivne sportuji od 4 let, nejdriv chodili 2-3 hodiny tydne na tenis, pak si pribrali fotbal (2x1,5 hod tydne), protoze "vsichni kluci ve skolce chodi na fotbal". Nejakou dobu ten soubeh sel, kluci jsou hodne pohybove sikovni a zdatni, ale problem nastal s nastupem do skoly v okamziku, kdy nas zacali na obou frontach tlacit do souteží (prevazne vikendovych), ktere se prekryvaly. Nakonec jsme s fotbalem skoncili. Ale tenisovou soutez hrajeme, protoze mam pocit, ze deti, ktere tam jen chodi hrat a nesoutezi, tak jednak neberou az tak moc vazne treneri, ale hlavne mam pocit, ze to deti moc nebavi. Nemaji tu motivaci. Jinak vsude okolo co jsem cetla nebo videla, tak pokud sport, tak vikendy nekde na soutezich a v rezii rodiny, coz je i pro me hrozny, rozumim ti. Taky mam o vikendovych aktivitach jine predstavy. Mozna zkusit nejake sportovni hry pri skole, nebo cviceni v Sokole. Jinak myslim, ze kdyz bude klucik s detma na fotbale trenovat, ale nebude jezdit na zapasy, tak bude brzo v tom kolektivu trochu stranou. To jsme taky na tom fotbale zazili.