Vložil/a EvaEva, 12. Říjen 2012 - 10:42
Posted in
Od října dávám děti do MŠ denně ( v září byly 5x ). Stále si nemohou zvyknout, brečí mi i doma, ptají se, jestli půjdou zítra do MŠ, nechtějí jet s MŠ na výlet za zvířátky, chodit s někým jiným za ruku, stále se ujišťují, jestli pro ně přijdu po obědě, kluk mi nechce vstávat, když ví, že mají jít do školky ( tento týden už teda vstává dobře, je jak ocásek, když vstanu já, vstane okamžitě i on, klidně ve 3ráno a je mi v patách ) atd. Když děti ráno předávám, brečí. Věřím, že se to časem zlomí. Snad už brzy ... Ale na co se chci zeptat. Vyzvedávám denně děti po obědě, doma ukládám ke spaní. Mluvila jsem s kamarádkama, ty nechávají děti od zač. v MŠ i se spaním a vyzvedávají je až odpol.. Jejich děti jsou podobně staré. Nebyl u nich od zač. problém při předávání uč., u jedné jen s tím, že nechtěla po obědě spát, tak jen ležela a koukala. Učitelky jim i doporučily, aby tam děti takto rovnou nechávaly, aby si zvykly na celý režim, aby pak nebyl problém právě s tím odpol. spaním, a že chtějí po obědě domů. Tak jsem začala hned srovnávat a vidět v tomto i výhody. Ale naše děti do MŠ chodit nechtějí, uč. není hodná atd. ( tak to ale pochop. není, jen v jejich očích ). Chtěla jsem je začít dávat na celý den do MŠ až si víc zvyknou, ba dokonce se budou do MŠ těšit. U nás když začne plakat jeden, druhý se přidává. Jak to zvládaly vaše děti? Někdy je to síla, když odpor trvá už od otevření očiček až po předání dětí učitelce ... dvě řvoucí děti ... Pochop. jsem se snažila je na školku natěšit, ale už se raději doma když to jde ani nezmiňuji, protože začnou plakat. Přitom jsme dřív chodily mezi děti na hřiště, do center, plavat, děti mě svým způsobem "nepotřebovaly". Osobně jsem je chtěla nechat ještě tak měsíc a chodit pro děti po obědě a pak je nechávat i se spaním ve školce ( do práce jdu až v lednu, takže to tak provést můžu ). Jak můžu ještě třeba i já podpořit, aby se jim v MŠ líbilo? Ráno, když jdeme do MŠ, tak si říkáme tu říkanku raz a dva ... pejsku k noze, to je baví a odpoutá pozornost. Paní uč. se s nimi vždy rozloučí, někdy řekne, že se na ně bude zítra těšit apod. Opakujeme si, že až budou v MŠ i spát, že si budou moci vzít sebou plyšáka ( jinak hračky do MŠ nenosíme ). Doma počítám prstíky, pět dní ve školce, v pátek popřejeme paní uč. hezký víkend, v sobotu a neděli jsme doma a paní učitelka také odpočívá. Jinak mě nic moc jiného nenapadá a asi to bude jen o tom, než si prostě na ten režim a odloučení zvyknou ... Od ledna mě neuvidí v jednom týdnu celé tři dny po sobě ( jen večer před spaním ), možná i proto na ně tak spěchám. Asi jsem se potřebovala i vypovídat právě tady. Jen mi to není lhostejné, že to naše děti zatím moc nedávají, je nám 2 a 3/4. Díky za pochopení, že mluvím zrovna o tom, co je v životě naprosto běžné a nedá se přeskočit ... Eva
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
-
Ahoj Luci. To je hezky vysvětlené. Určitě to tak bude. Sama jsem neměla na kamarádku nikdy vliv ( stará se o kluka sama se svými rodiči ), tak třeba s ní hnou aspoň učitelky. Zdá se, že ti naši začínají školku brát, ale předávání ještě není úplně v pohodě, to není. Ale dnes údajně bylo celé dopoledne dobrý :o) Eva
Evi o tomhle jsem nikdy
Evi o tomhle jsem nikdy neslyšela. Ta tvoje kamarádka má ještě trochu času a učitelky jsou zkušené ženy, takže jistě poznaly, že je to s části vina i rodičů. Učitelka taky určitě ví, že tohle není ten správný přístup a nakonec si s chlapečkem bude muset poradit, myslím si, že kamarádku chtěla jen posunout, postrašit, aby alespoň do toho prosince trochu zapracovala.
A co u vás, už je slziček míň?
Kamarádka
Dnes jsem potkala kamarádku z hřiště se slzama v očích, vedla kluka z MŠ domů. 2.12. mu budou 3roky a zatím chodí do MŠ jen na 5dní v měsíci. Paní učitelka jí dnes řekla, když viděla jak se drží v šatně mámy, že na něj nemá stejně čas. Byla jsem s nimi letos na dovolené a vím, že je to dítě, které jednak vůbec nemluví, je hodně obtížné s ním jakkoliv komunikovat, u ničeho nevydrží, věci kolem sebe jen rozhazuje a neuklízí, občas se počůrává, lítá kam se mu zachce, skoro nic nejí jen sušenky, neumí se sám pořádně najíst, ani obléknout atd. ( pochop. je to hodně i vlivem jeho matky, dost na výchovu kašle ). Bylo v tu chvíli pro mě hrozně těžké nějak reagovat, protože jsem měla svým způsobem pochopení pro obě strany :o/. Stalo se vám někdy něco podobného, že jste se museli s dětmi z MŠ vrátit domů, protože vás učitelka nepodržela? Vážně jsem nevěděla, jak v tu chvíli kamarádku podržet. Eva
Renato,
tak to je teda PROGRAM :o) Máme státní školku a i když nemají zdaleka tolik akcí, zase si zvyknou na režim atak. Bude to dobrý, uvidíš i s dvojčátky. Malá to má aspoň do začátku parádní a ty nemusíš mín vůbec žádné výčitky, že jsi jí umožnila do školky chodit .o) Eva
Evi,
tak to vypadá, že máš mraky spojenců. Snad se děti brzy umoudří. Já mám obrovskou výhodu, ze malá školku zbožňuje. Nevím, možná je to tím, že jsme v soukromé a tam se opravdu maximálně snaží. Děti mají neskutečný program:
Pondělí- solná jeskyně
Úterý- keramika
Středa- solná jeskyně
Čtvrtek- plavání a sauna
Pátek- koně, solná jeskyně
Už byli v ZOO, v galerii. V zimě jim začíná lyžařská školička, tenis a golf. K tomu dojíždí do školky logopedka, mají krásnou zahrádku, pořádají oslavy narozenin, zahradní párty.....a samozřejmě klasický školkový program.
Tak se malá nezastaví. Pořád mají fofr.
Škoda, že toto dvojčátka mít nebudou. Neutáhli bychom náklady. Teď máme poloviční školkovný, tak nevím, co bude příští rok.
:-))
už su fakt úplně mimo, myslela jsem 2,5roku a kousek (cca 32měsíců) a ne 20 nevím jak jsme na ně přišla....:-) Tak to jen pro úplnost. Zuzka
jak u nás
Já se rozhodla dát holky na 1-2dny v týdnu, když měli cca 20měsíců. Bylo to šílený, paní učitelka sice působila celkem sympaticky na mě, ale holky očividně nezaujala, takže tam byly jednou na hodinu, tu prořvaly komplet, počůrali se i pokakaly (to už byly bez plín) a pak na půl dne a zase to samý...no a do toho se mi začaly počůrávat i doma, takže jsem to utla. Pak mi zavolali z jiné miniškolky, kde bylo předtím plno, že by nás vzali, tak jsme asi po měsíci zkusili tuto a super, poprvé a podruhé neřvaly vůbec a pak jedna vždy při předání hysterie, tak si ji učitelka odtrhla a já utekla a ona potvůrka do minuty až dvou přestala, prostě jí nesedí to mé odcházení...a to dodnes. Tady se spát ani nedalo, tak chodily 2xtýdně na dopolko, bylo to tam super, krásná zahrada s průlizkama a velký třídy a hlavně max.6dětí(většinou míň) na jednu paní učitelku, takže se jim opravdu mohly věnovat. Pak byly prázdniny a v září jsme šly naostro...první dva tny šly po obědě, s tím, že jsem mylsela, že tak budou chodit celý týden, ale my chodily s hysterickým řevem, že tam chtěly spinkat...takže od středy tam spávaly. V pátek už první náznaky, že tam nejdou a v pondělí trochu i řev, ale zase krátký - poslouchala jsme za rohem... a teď už celkem v pohodě, ale je to i tím, že je vodí tatínek a já vyzvedávám. Horší jsou ty naše odchody....hysteráky na denním pořádku, už si tam připadám jak exot, že si je neumím usměrnit.... Tak školkaření zdar a snad si tvoje děti brzy zvyknou. Za nás jen jedna rada, co nejratší loučení... Zuzka
Evi, tak to jsi mi docela
Evi,
tak to jsi mi docela uklidnila :-) , protože nevím kdo by zachvíli hlídal :-)
-
Ahoj Jindřiško, nemusí být tak zle :o) V září jsem mohla dát děti na 5dní v měsíci a teď chodí už 14dní v kuse a jsme zdraví. Je pravda, že ale po prvních dvou dnech v MŠ jsem je také nechávala doma s teplotama, ale od té doby jsou zdraví ( když nepočítám slabší rýmu apod. ). Eva
a nebo to bude jako u nás.
a nebo to bude jako u nás. Kluci byli dva dny ve školce a už jsou nemocní. Domča z těch dvou dnů den a půl probrečel - takže pro nás nic moc a to zvykání bude asi taky hodně dlouhé :-(( . No a u dětské doktorky nám bylo řečeno, že stejně z celého roku budou ve školce tak měsíc dohromady, protože zbytek promarodí :-( - tak jsem na to zvědavá. Ach jo....
Jinak tu školku jsem asi nejvíc ořvala já :-)
Evi
no... dejme tomu, že máš průběh učení ve školce ještě v pohodě :-)
naši byli od začátku na celý den - musela jsem do práce.
ráno je ze mě učitelky řvoucí trhali asi tak 3 měsíce... potom se to začalo lepšit...
moji kluci jsou na mě neuvěřitelně fixovaní a nejsem za to ráda, ale nedivím se - tatínek jezdí turnusy a je víc v práci jak doma - nedá se nic dělat...
neboj - zvyknou si :-) a hlavně je to pro ně důležité :-) kolektiv, kamarádi, učitelky - to všechno děti potřebují pro svůj rozvoj :-)
Deniso,
my bydlime za zatackou v kopci a navraty domu jsou take perne, zrovna vcera dve kola v roce a plahocici se deti.. Nekdy i dceru pak vynesu po schodech domu (jsme 2.patro bez vytahu), doma ovsem jako zazrakem oziji a zacnou litat!!
Nejakou pisnicku take zkusim !!
H
Ahojte,
Evi, delas to dobre, nic si s detmi nevycitej, bralas je do kolektivu, na akce.. Holt jsou jeste mali, je dobre, ze pro ne muzes chodit po tom obede, kdyz jsou ve skolce smutne i pres den, tak na odpol bych je urcite nedavala. Leden je fakt jeste daleko a maji cas si to srovnat.
papa H.
-
Renčo, zvládnete to :o)
Jojo, je to tak, všechny jsi nás tady navnadila před Vánocema, já teda jen slintala nad fotkama s cukrovím a tiše záviděla, jak někdo dokáže být šikovný a věnovat přípravě takového času. Krásné sny vám všem :o) Eva
evi, moc díky, vyzkoušíme a
evi,
moc díky, vyzkoušíme a dám vědět:-))
reni
jé, burizonové kuličky, už se na ně těším..
-
Ahoj Deniso, to asi říkanka nepomůže, my se teda kolikrát plahočíme domů taky a je to po rovině :o), ale můžeš vyzkoušet a pak napiš, jak se vám každému pochoduje do kopce s pejskem, nebo někde pro zábavu třeba v parku.
Tady je:
raz a dva a tři a čtyři a pět a šest a sedm a osm a devět a deset a klobouk a hůl a chleba a sůl a Arizona pěší zóna dopředu dozadu pesku k noze
- slova jsou jaká jsou, ale dětem se líbí díky pravidelné rytmice, a ze slov pak hlavně Arizona a pejsku k noze
- na dopředu - vystrčíme jednu nohu dopředu, dozadu - strčíme jí dozadu za sebe, pejsku - stejnou nohou ukročíme, k noze - unožíme, dáme nohy k sobě. Asi to znáš, ale píšu komplet i s tancováním po chodníku .o)
Eva
Evi,
ty si pamatuješ na cukroví? To jsem ještě byla těhotná a ležela jak Vorvaň. To je už tak dávno..... Napsala jsem recepty a potom vás v tom nechala vymáchat. Zavřeli mne do nemocnice. Sice jenom na týden, ale v tu nejhorší dobu kolem příprav na Vánoce.
Tenkrát jsem plakala jako želva, že nejsem se svojí malou holčičkou a že musí být s babičkou. A teď? Malý školkáček spí s dvojčátky v jednom pokoji. Dnes poprvé. To bude ráno :o))))). Čekám, že se bude vstávat těsně po páté hodině.
evi , jestli je vaše říkanka,
evi ,
jestli je vaše říkanka, raz,dva.. pejsku k noze motivační k pochodu, tak sem s ní.-)) bydlíme na velkém kopci a ven se naši hoši vypraví s motorkama nebo odrážedlama, z vršku je to paráda, ale domu chodíme tak, že já vleču kola a oni řvoucí se za mnou plahočí....-(( dík
-
Loučení máme v MŠ rychlé, pusa, dětem řeknu, že přijdu po obědě a předávám mezi dveřmi paní učitelce a odcházím.
Pavlí, bude to tak, děti nejsou vůbec v pohodě. Káťa se začala tulit, nikdy na to nebyla a Ondra mě nepustí samotnou ani na záchod, pořád chce jen maminku.
Eva
Ahoj Evi, věř tomu, že si
Ahoj Evi, věř tomu, že si zvyknou. Pokud ve školce zatím byly jen 5x - asi kvůli nemoci, tak to má určitě taky vliv. Aby si zvykly, tak budou určitě potřebovat pravidelné chození. A myslím, že pravidelnost jim hezky zajišťuješ i tím, jak jim to hezky vysvětluješ :-) Podle mě je to hodně o zvyku. Přiznám se, ale že si myslím, že v tom má roli i vaše aktuální rodinná situace. Pokud se u vás teď taťka už tolik nevyskytuje (jestli jsem to správně pochopila), tak si tě asi o to víc hlídají. Opravdu věř tomu, že to zvládnou. A je super, že je zatím můžeš brát na spaní domů a nemusí tam být celý den. Sama bych svoje kluky na celý den nedala, pokud by sami nechtěli a mě by do toho nic nenutilo. A leden je z pohledu takhle malých dětí dost daleko, do té doby určitě naučí hodně věcí, které jim to ve školce usnadní.
Drž se Evi! Pavlína
Ahoj Evi. Já se toho chození
Ahoj Evi. Já se toho chození šíleně bála. Naše Sárinka je hroznej závyslák, i na písku jsem u ní musela sedět, stačilo, že jsem šla vyzvednout Zuzi na houpačku a už měla amok. To samé na návštěvách, všech se bála, nehnula se ode mě. Jakmile se někdo (třeba i známí) snažil trochu pomoc, povzbudit jí, byla vyřízená ještě víc. 3r jim jsou v prosinci, já bych měla nastoupit do práce, v říjnu jsem je začala dávat do školky do oběda a každý den s tím, že máme prostor si zvyknout. Učitelkám jsem na rovinu řekla, že Sárinka bude opravdu oříšek. Nakonec jsem je tak vylekala, že se mi tenhle týden přiznaly, že i ony se toho docela bály. Ale naše učitelky jsou ty nejlepší ženský, které jsem si jen mohla přát. Jsou úžasné, trpělivé, hrozně milé...Určitě i to přispělo k tomu, že Sárinka je naprosto v pohodě. Spát tam ještě nechtějí, Sára pláče jen pár minut ráno (jednou mi dokonce říkala, že za mnou uteče) a tenhle týden plakala už jen v pondělí. Po obědě, když pro ně přijdu, je vysmátá. Měla jsem takový strach, že jsem si dost četla o přípravě dětí na nástup. Nikdy jsem jim neříkala věty typu "obleč si to sama, ve školce taky budeš muset" ani jiné věci, které by je mohli jakkoliv znervózňovat, že by to nemusely zvládnout. Školku samozřejmě vychvaluji a permanetně závidím a do školky se chodit musí a školka je pro šikovné děti. Když ráno pláče, jsem docela tvrdá. Pomazlím se, ale moc to nekomentuji (nechci to ještě nějak víc zkazit). Dokola říká, že do školky nechce a já jí opakuji, že jinak to nejde a že je školka fajn. U nás je problém dostat je z postele, šestá je pro ně brzy a až nastoupím do práce, budou chodit ještě dřív :/. Přeji, ať si zvyknou co nejdřív, školka je určitě začne bavit.
Já si myslím, že srovnávat se
Já si myslím, že srovnávat se to nedá. Starší dcera musela začít chodit do jeslí (byla jsem s dvojčaty dlouho v nemocnici). Zvládla to naprosto bez problémů, v té době jí bylo cca 2,5. Když pak šla ve 3 letech a něco do školky, byla nadšená, od začátku tam chtěla spát, nikdy ani náznak, že by tam nechtěla. Ale to ani u těch jeslí nebylo. Dvojčata chodila první týden relativně v pohodě, akorát se každý den divila, že už tam přece byla včera.... Druhý týden peklo, už od vchodu do školky všichni i v prvním patře věděli, že jdeme. Jedna odmítala vylézt z postele, svléknout pyžamo, obléknout se. Neustále opakovala, že do školky ne. Paní učitelce chodil vypomáhat kdo mohl, protože jenom servat je mi z nohou byl nadliský výkon. Třetí týden už nešly, obě něco chytly. A bohužel už 4 týden se z toho nemůžou dostat. A i přes to, že tam tak dlouho nebyly, tak mi každé ráno opakují, že do školky fakt ne. Z jedné se stal neuvěřitelný závislák. Stačí abych odešla z místnosti a řve, řve, řve. V noci se budí s pláčem a volá mně...... Ale jsem přesvědčená, že jedna by to i zvládla bez scén, ale nechává se strhnout tou druhou. Sem fakt zvědavá a mám hrůzu z toho, co bude, až jednou zase do školky půjdou. A budou muset, situace je prostě taková, že to jinak vyřešit nejde.
Jinak u nás ve školce také doporučují nechávat rovnou i spát, aby to bylo v rámci jednoho zvykání. Pokud teda není možnost vyzvedávat po obědě celý rok, což v mém případě bohužel není:(.
Týna
-
Hm ... právě mám to srovnání. Jedna holčička kamarádky je nastejno jako my, v lednu 3roky, druhá bude mít 3roky v únoru a zvládají to v MŠ i se spaním dobře. Proč Proboha nemůžeme mít něco v klidu ... každopádně zatím díky moc za příspěvky ... Eva
je to težký, naše holky
je to težký, naše holky začaly chodit ve třech letech ,nevím jak by to zvlávaly dříve, každý měsíc je znát. U nás byl pak nástup na celodenní režim během tří dnů, musela jsem do práce. První dva tři týdny byl hodně náročné, jedna z holek na mě taky dost visela, ale pak pochopila, že je tím stejně nic neovlivní, tak se to utřepalo... je pravda, že u sousedů, kde se snažili o postupné pomalé zvykání, kluk ve školce nespí dodnes a moc se tam ani nehrne (chodí už druhým rokem)
-
Veriko, nic moc. Když neprobulí dopol. Káťa, tak teď zase dva dny Ondra. Pokaždé mi paní uč. řekne, že se jí nehnul od nohy, ale co jí spíš "vadilo", že byl celé dopol. ukňouraný. Dnes ráno ve 3hod jsem si musela odskočit a Ondra šílený řev, nehnul se mi od nohy, posadil se na záchodě na stupátko a čekal ... Pár dní v min. týdnu bylo ale lepších, plakali jen při předávání.
KáťoAd, právě s tím usínáním je doma po příchodu z MŠ celkem boj, usínají mnohem později, ale pak spí i 2hod. ( večer pak usnou standartně, nejpozději do 21hod. ). Taky jsem si zavařila i tím, že měli doma pokáždé nějaké "překvápko" ( kostíka s lentilkama, koláček apod. - ve školce toho Káťa moc nesní ). Takže dnes mi řvaly oba i cestou z MŠ, protože jsem jim slíbila překvápko, jen když se sami obují a neobuli se ( umí přitom moc dobře, ráno jsme spěchali a za bonbón byli obutí oba raz dva ). Jsou jak mouchy ve sklenici, hlavně kluk, lítají jak pominutí po šatně, nedají se zastavit, nevím, jakou výstavku chytat, nebo chránit dřív. Moc dobrý pocit z toho jejich šílení nemám, spíš naopak. Samozřejmě, že jsem nikoho takto vyvádět z ost. dětí neviděla. Príma pocit totál selhání. A to jsem měla pocit do necelých 2let, že to bude dobrý ...
RenatoM, děkuju moc za milá slova moudré maminky. Pokaždé, když máš příspěvek, vybaví se mi to tvoje úžasné cukroví a k nim mnoha maminkami chválené recepty - snad jsem nepopletla nicky, vloni jsi tu měla příspěvek s fotkama, jestli se nemýlím??? :o)
Eva
No... a jak děti reagují,
No... a jak děti reagují, když už je tedy předáš a ony jsou ve školce? Hrají si?
Dcera taky do školky nechtěla, z počátku to taky byly boje. Někdy jí musela i učitelka vzít do náruče a brečící jí odnést ze třídy a já musela prchnout. Byla jsem z toho na nervy. Párkrát jsem to nevydržela a zavolala do školky a učitelka mi vždycky řekla "ta už o vás neví. Do deseti minut byl klid a teď si hraje." Proto jsem si z toho zase takovou hlavu nedělala, prostě to zkoušela...
Přesně, jak píše Katerina - nelitovat, motivovat. Osobně neznám dítě, které by si ve školce nezvyklo a které by tam nechodilo rádo. A jak říkal Dr. Matějíček - jesle si vymysleli rodiče, školku by si děti vymyslely samy.
Ahoj Evo. Jak to bylo u nás
Ahoj Evo. Jak to bylo u nás se zvykání, spaním atd.
Poprvé jsem je zkusila dát do školky (soukromé) když jim byly 2 roky a 5 měsíců. Na doporučení učitelek jsme tam nejdřív měli 2x týdně jezdit cca na hodinu, aby se otrkaly...poprvé i podruhé jakž takž, seděla jsem s nima ve třídě, pořád za mnou běhali, všechno mi ukazovali..po třetí jsem se po nějaké době zdekovala do šatny-jak zjistili, že jsem pryč, šílenej řev..příště už tam ani nechtěli jet, celou cestu (vozila jsem je kousek od našeho budoucího bydliště, chtěla jsem, aby začli chodit už tam a nemuseli po půl roce měnit školku), ve školce se ode mě skoro neodlepili...nakonec jsem se rozhodla, že takhle ne a ukončila jsem to.
Jenže doma malé mimino, ti naprosto nezvladatelní, takže jsem nakonec našla malou soukromou školičku poblíž současného bydliště. V pátek jsme se tam šli podívat, v pondělí nastoupili rovnou na celý den včetně spaní (do cca 15.30). Ráno pochopitelně řev, učitelka je ze mě musela servat, já jsem odcházela a brečela...v 10 mi přišla mmska, jak děti tančí:-)). Cirkus se po ránu opakoval několik dní a pak vždy když byla delší pauza, např. nemoc. Po půl roce jsme se přestěhovali a začli chodit do té původní školky, to už jim byly tři roky a bez jediné slzičky.
Za sebe doporučuju - pokud budou chodit po spaní, tak je tam rovnou nechat, nebudou mít v hlavě zmatek a brát to jako křivdu, že je tam najednou necháváš tak dlouho. Máš navíc kliku, že ti doma pak usnou, já s tím strašně bojuju, zatímco ve školce spí bez problémů.
K motivaci - na každého platí něco jiného, Víťa hrozně rád trampolínu, takže ráno v autě si povídáme, jak tam bude skákat, pak tam má oblíbenou hračku letadlo - tak s kým si s ním bude hrát...Kája je zase naše "princezna", takže ráno si vybírá šaty, pak má tutu sukýnku na tanečky..
Prostě mluvit o školce jako o nejbáječnějším místě na světě, kde najdou spoustu kamarádů, naučí se úžasné věci...
Držím palce
A ještě jedna věc - nelitovat!!!! Děti jsou potvůrky vyčůraný a poznají, když jsou rodiče nalomení. Takže když se u nás schylovalo k pláči, protažený ksichtíky atd., rychle něčím zaměstnat - přezout, pověsit bundičku, srovnat bačkorky, žádné utěšování, hezky a krátce se rozloučit, pusu a jít...
Evi,
v životě to možná běžné je, ale každý to vnímáme jinak. Mám stejně starou holčičku. Od záři chodí do školky na fulltime. Prostě od rána až do 16h.. Dokonce mně to i doporučili. Pokud opatrné zvykání, tak třeba jenom na tři dny, ale na celý den. Ráno děti něco začnou malovat, vyrábět ...a po odpočinku dodělávají.
Malá je tam velmi spokojená. Do školky jsem ji dala, protože nemám tolik možností ji brát do kolektivu, na pískoviště atd..(mám malá dvojčata).
Jsem hodně na měkko z toho, že musela tak brzy, že jsem to jako maminka nezvládla sama, že jsou ve školce lepší než já, že se objímám přes den s mrňaty a ona je pryč, že ji vyzvednu až ve čtyři, protože to dříve nestihnu. Potom taková běžná věc jako chození do školky pěkně potrápí. A to je tam spokojená a nepláče.
Držím pěsti, aby si děti co nejrychleji zvykly. Mne to asi bude čekat u dvojčátek. Klučina je už teď mamánek.