Skip to main content

Sex po porodu

Posted in

Ahojky maminky jak jste s milováním po dětech?Našim byli 3roky a unás se to pořád nelepší.Nemam nato vůbec chut,večer padnu a chce se mě hned spát.Nemam ráda když mě manžel šahá na prsa,to jsem vůbec nekojila a dříve jsem to měla ráda.Svého manžela miluju,ale milování nás od sebe dost dělí a odcizuje.Vím že to muž potřebuje.Už jsme si otom všem hodněkrát povídali,koupila jsem si i náké přípravky na podpoření chuti,ale stále nic.Prosím poradte......

;-)

Obrázek uživatele Janact

Tak v rámci výzkumu by mě zajímalo, zda se to u někoho po tech 10-12 ti letech zlepšilo

No u nás přišel první sex cca

No u nás přišel první sex cca měsíc po porodu, přítel už to opravdu hodně vyžadoval. Ale na mě to bylo opravdu moc brzo a něco se ve mě tím asi zablokovalo, asi to bylo i tou bolestí. No a teď rok a půl po porodu to pořád není úplně ono, ale teď už mi přijde, že bych i chtěla, ale zase na to není kvůli péči o malého vůbec čas. Zkoušela jste některá někdy lovegru pro ženy https://kamagra-pro.net/obchod/lovegra-100mg/ ? A pomohlo to některé? Předem díky za info.

Co se týče sexu po porodu –

Obrázek uživatele verika

Co se týče sexu po porodu – jsem asi dítě štěstěny. Teprve po porodu jsem si totiž uvědomila, jak „zhoubně“ na náš sexuální život působila hormonální kůra před otěhotněním, sledováním plodných a neplodných dnů a tak dál. Nechtělo se ani jednomu. Umělé oplodnění vlastně bylo v tomto ohledu vysvobozením.
Nicméně, náš sexuální život se po porodu zlepšil. Alespoň jednou týdně, někdy dvakrát si najdeme čas. Teda, večer ne, to jsme taky oba unavení. Ale buď ráno nebo někdy přes den o víkendu, když kluci spí a dcerka se třeba dívá na pohádku, nebo ještě lépe je u sousedů. Pravda, netrávíme tím hodiny, ale to mi nijak nevadí.
A dokonce nemám s manželem při sexu ani problém s tím, jak vypadám, což po dvou císařích a dvojčetným těhu fakt není nic moc.

Nechuť se ale jen obtížně překonává. Já osobně si moc neumím představit, že bych měla s manželem naplánovaný sex na jednou týdně a že bychom si to užívali. I když věřím, že to někomu takto může fungovat.

Osobně si myslím, že je nechuť k sexu hodně o psychice. Jedna moje kamarádka říká, že po dětech už na to nemá chuť, protože to pro ní splnilo ten reprodukční cíl a že i když ví, že to tak přímo není, že se od toho nedokáže oprostit. Nejde jen o tělesné potřeby, ale o jeden ze způsobů komunikace mezi partnery. Výměna informací. Mně se do sexu občas nechce, ale snažím se k tomu přistupovat otevřeně a snažím se svým případným odmítnutím partnera neodrazovat. A většinou, i když se mi do toho před tím moc nechce, je to nakonec hezký. Nehledě na to, že u toho může být i sranda.

Asi je důležitý, aby si partneři na fyzický kontakt našli čas i mimo sex. Pohlazení, dotek, pusa. Myslím, že ani sem tam erotická smska, nemusí uškodit.

Nebrat sex moc vážně. Zkusit se oprostit od toho, že se jedná o fyzické ukojení potřeb, ale užít si to, že jste s manželem a že chvíli neřešíte výchovu, peníze a logistiku. Nebát se říct, když se vám něco nelíbí, když je vám něco nepříjemný. A pokud se vám nechce hned do sexu, zkuste partnerovi navrhnout, aby vám namasíroval záda. Je to příjemný, fyzický kontakt, který může a nemusí končit sexem. Uvolní nejen fyzicky, ale i psychicky. Zkusit se oprostit od toho, že umožnit sex je „povinnost“ vůči partnerovi. Myslím, že může pomoct třeba i přečíst si o samotě erotickou povídku nebo se podívat na nějaký erotický film, ne každému totiž vyhovuje dívat se na porno s partnerem. Už třeba jenom proto, že porno, které se líbí ženám, obvykle vypadá trochu jinak než to, které se líbí mužům.

Já vím, že to je těžký. Ale myslím, že narozdíl od mužské sexuality je ta ženská především v hlavě. Myslím, že je v zásadě obtížnější změnit v tomhle muže a jeho potřeby než změnit se sama, protože si myslím, že jde hodně o přístup a nalezení způsobu „jak chtít“.

Jo... a rozhodně bych nezatracovala třeba takovou tu možnost promluvit si o tom se sexuologem, aby poradil třeba i nějaké přírodní cesty, jak chuť povzbudit a tak...

Vždycky mi tvoje příspěvky

Vždycky mi tvoje příspěvky přijdou trochu smutné...Ono to období předškolkové bylo pro mne taky takové specifické, taky se mi těžko navazovaly kontakty jen tak na ulici, kamarádka to měla podobně, počkej, až budou děti ve školce, najednou to krásně samo přirozeně naskočí, budeš znát víc děti, jejich rodiče, budete se setkávat v šatně a na akcích a děti už na tobě nebudou tolik viset..Taky budeš mít víc času na sebe a eventuelně nějaké setkání, které se dvěma dětmi jde realizovat jen těžce :-) Ono já jsem se tu seznámila s maminkou, která mi byla moc sympatická, ale společná procházka byla katastrofa, její holčička disciplinovaně jela na odrážedle a u nás jelo jen jedno dítě, druhé bylo někde zaseklé... Bylo mi to hloupé, jak na nás pořád čekají a celkově jsem byla z procházky víc unavená než odpočinutá :-)) Ono se dvěma je taky těžké kamarádit se s monomaminkami, které jsou víc v pohodě..Všechno se v dobré obrátí, jsi ještě mladá, máš spooustu času :-)

:-))))))nemám manžela ani

:-))))))nemám manžela ani přítele, jsou to přesně tři roky co jsem otěhotněla, od té chvíle jsem sama, už ani nevím co to sex je......

Pak si říkám, čím to je, že si s nerozumím s žádnou maminkou od nás....zrovna dnes jsem měla na hřišti pocit, že mě všichni lustrují a koukají na mě jako na magora, absolutně nemůžu s nikým najít společnou řeč, pak si uvědomím v čem žiju, tedy spíše, že vlastně vůbec nežiju a pochopím to. Takže jinými slovy řečeno, jsme tu i my, kterým ještě nebylo 30 a slovo sex jim skoro příjde jako totální aforismus :-(

souhlasím s Ladou,

Obrázek uživatele Janact

asi naprosto ve všem :-)

já jsem s tím tedy problém neměla, samozřejmě se mi také někdy nechce, ale stejně tak manželovi, tak to prostě řekneme a nic se neděje, ale myslím, že není dobré pořád dokola jen odmítat a odmítat. Myslím, že sex je "kořením" vztahu, není určitě to nejdůležitější, ale do žebříčku hodnot ho dávám hodně vysoko :-) Pročistí vzduch a pak se vždy lépe zvládají každodenní strasti a nástrahy života :-)
Bála bych se, že kdybych byla manželovi víc parťákem než milenkou, mohl by si tu milenku také hledat jinde :-) Prostě bez sexu si vztah představit neumím.

Jak se naladit? těžko říct, na každého platí něco jiného - určitě být na sebe ohleduplní, pomáhat si ... napsat si třeba během dne příjemnou sms, objemout se,dát si třeba sklenku vínka, jet někam na výlet... Na někoho platí nějaká pozornost (kytička, dárek), ale to už je o každém z nás.
být k sobě prostě stejní jako před dětmi - vždyť jsme je všichni tady chtěli, nebrat je jako přítěž a výmluvu...
Občas se přemoct a partnerovi vyjít vstříc si myslím také není od věci - myslím, že ve finále pak budou spokojeni oba :-)

Podotýkám, že mi noční hlídání nemáme žádné, nikdy jsme ještě bez dětí nebyli na dovče, ani přes noc, vždy se k nim v průběhu noci vracíme, když někam vyrazíme a přesto se "chvilka" na sex večer, odpo najde :-) Jde o to chtít.

Jinak já osobně si neumím představit, že bych věděla, že např. každou středu máme sexuální den a prostě musím - to by mě asi znechutilo dopředu. Pro mě tedy lépe, trocha překvapení. Ale určitá pravidelnost ano, 2x - 3x týdně ano, ale v předem daný den NEEE :-)))

jak jsem už řekla, každému vyhovuje něco jiného :-)

J.

Ahoj,

Obrázek uživatele LadaVac

taky jsem měla takové období a jak to tu čtu,je to jak píší holky,chce to od všeho kousek - povídat si s partnerem,dělat si drobné radosti / u nás jsou to třeba během dne sms,kdy si nepíšeme,co je třeba udělat,ale třeba jen to,že se máme rádi,těšíme se na sebe/,určitě se snažit si udělat čas jen na sebe / do roku dětí jedeme jednou za rok na víkend bez dětí,už se nám zadařila i dovča bez dětí,ale máme výborné babičky/.Když to jinak nešlo,zaplatila jsem studentku a šli jsme sami na večeři.Nechci být jen maminkou,ale stále i manželkou a milenkou.
Jo a je to o pravidelnosti.Sama na sobě pociťuji,že jak je týden pauza,jsem prostě líná.Pravidelné dny...no nevím,zkoušela to moje sestra a říkala mi,že to pro ni byl ještě větší stres,už od rána věděla,že večer to musí být.
Já manžela moc miluju a tím,že mi hodně pomáhá v domácnosti a s dětmi,betu jako "poděkování" i to,že frekvenci sexu nastavuji dle jeho potřeb a holt i když se mi občas nechce / ale nevadí mi to,mám ho ráda a o tom to je/.
Moc mi taky pomohl nástup do práce.Konečně jsem přestala být jen uklízečkou,hlídačkou a kuchařkou a začala být mezi lidmi s pocitem,že něco umím.

Jsem na tom stejně. Manžel by

Jsem na tom stejně. Manžel by chtěl, já po té celodenní honičce kolem dětí nemám chuť. Pořád jsem si říkala, že se to nějak srovná, ale zatím nic. Než jsme měli děti, bylo to perfektní, skoro každý den... No a teď je to u nás, jak píše Čokoláda. Stanovili jsme si den v týdnu a docela to funguje. Já vím, že manžel nepřijde v době, kdy jsem úplně vyčerpaná a protivná a na ten náš den už se i těším. Jo a taky je super, že když jsme se tak domluvili, tak ho nemusím tak často odmítat, oba se těšíme a sex máme častěji než před zavedením tohoto "harmonogramu". Za dva a půl měsíce přibude další dítě, tak si říkám, že lepší to asi hned tak nebude :-)

nutná je prý pravidelnost

Já se o to svého času také dost zajímala, páč u nás to bylo stejné. Nakonec jsem to řešit přestala, takže z vlastní zkušenosti to nemám, ale četla jsem v odborné literatuře, že se doporučuje domluvit se na pravidelném sexu, myslím, jednou za týden. Nečekat na chuť, to byste se také dočkat nemusela, lae valstně začít bez chuti a z "povinnosti" a vytrvat tak měsíc a prý se často chut nastartuje. Lae chce to nedělat velké prodlevy (max týden), nic od toho nečekat a moc na to dopředu nemyslet atd.. už přesně nevím. Je jasné, že nejprve to chce vyzkoušet hlídání dětí a udělat si na sebe čas a užít si společný večer, nebo pokud to jde, odjet třeba na víkend. ale protože to často nestačí a dlouhodobě nic neřeší, chce to vyzkoušet ten pravidelný, plánovaný sex.

Přeju Vám úspěchy v této partnerské oblasti! a upřímně řečeno, jsem ráda, že je na tom někdo stejně jako my.. :-)

Musíte se spolu smát...

Obrázek uživatele katyvypl

Ahoj, myslím, že problém se sexem po dětech má spousta párů a to i ty, které mají třeba jen jedno dítko. Je to přirozená věc, život v dlouhodobém partnerství se stane rutinou, stereotypem a s dětmi je člověk tak unavený, že dá přednost spánku než sexu. Myslím, že právě proto docela běžně dochází k nevěře... Důležité je o tom mluit a taky nenechat toho druhého na pochybách, že je stále milován. Úspěch se skrývá v maličkostech. Můj manžel není moc na kytky a dárečky, ale každý den si přijde pro pusu a obejmutí a i když jsem zrovna u sporáku nebo v jiném kolotoči, vždy je to znamení, že o mě má zájem a nejsem mu lhostejná. Je jasné, že když se partneři dostanou do fáze, kdy za celý den padne jen pár slov o práci, dětech a o tom, co je potřeba nakoupit, začnou si být cizí a pak je cizí i sex, člověk má někdy i pocit, jakoby to bylo nutné zlo. A to je špatně. Důležité je bavit se tak nějak o všem a hlavně se spolu smát. Katka

Moje zkušenost

U nás jsem měla vždycky větší chuť já. Před dětmi i po dětech. Ale čím jsou děti starší (mají 3 roky pryč), tak jsem čím dál víc unavenější a míň se mi chce. Když vím, že už dlouho nic nebylo a partner má zájem, tak se překonám (zní to teda dost blbě) a musím říct, že v 99% se to ve finále líbí i mě.

jak to je u nás... větší

jak to je u nás...
větší zájem má muž, za ta léta už ví, že mě musí naladit, takže se nabízí, jestli nechci namasírovat záda, namazat nohy mlékem, rozčesat vlasy...z 90% je úspěšný, někdy usnu už v této fázi. A vždy se snaží aby se mi to co nejvíc líbilo.
já toužím být sexuálně aktivní, když koukám na Sex ve městě (Samanta je velmi inspirativní, jen mě bohatě stačí 1 chap)
Nejsme v ložnici kde spí děti, když kňourají apod. mám tendence koukat co jim je.
Nejlepší by bylo někam vyrazit.. Paříž, wellnes hotel... ale na to máme moc malé dětičky.
Zavzpomínej jak, kde, co se ti líbilo a na to navažte.

Ani u nás není nálada

Obrázek uživatele KovAli

Klukům bude 8m a od porodu jsme si udělali čas dvakrát. Kupodivu mi to nějak nevadí. S manželem se k sobě chováme hezky, občas mi přinese květiny, každý den si popřejeme dobrou noc a políbíme se, děkujeme si za pomoc, jídlo, občas mě plácne přes zadek... když potřebuji, obejme mě. Jasně, že občas jsme jeden, nebo druhý nervózní a vyštěkneme, ale i tak toho mám doma dost a manžel v práci, tak si to doma snažíme udělat pohodové.
Že spolu téměř nespíme přišlo divné hlavně mě a zpočátku jsem si připadala nechtěná, nepřitažlivá, tlustá a jako cisterna na mlíko... A že manžel nejevil zájem mě velmi znejisťovalo. Tak jsme si o tom popovídali a já to hodila za hlavu. Pro mě je důležité, že se máme rádi a pomáháme si. Věřím, že chuť se nám postupem času zase vrátí. V první řadě jsme partneři, pak až milenci.
Ali..

re

Ahoj, tiez som zvedava, co kto napise. U nas chute vyrazne opadli obom, manzelovi aj mne, takze vacsinou to dopadne tak, ze ked sa zachce jednemu, druhy je unaveny a chce spat. Okrem toho, my sme odvzdy preferovali rana a pomaly sex, a to sa s detmi co sa budia o siestej akosi neda. Dost nam ale pomaha zmenit prostredie - ked ideme na dovolenku, alebo hoci aj na vikendovu navstevu k rodine. Ked viem, ze rano sa nemusime chystat do skolky a do prace a vedla postele ma necaka kopa neozehleneho pradla....A teraz som s detmi na dva tyzdne na navseve u rodicov, uz mi muz telefonoval, ako sa tesi...A ja tiez. Ahoj, Martina

Tak to jsem ráda,že vtom

Tak to jsem ráda,že vtom nejsem sama.Cítím se líp,když vím že ten problém nemám jenom já.Třeba nám někdo poradí co stím........

Hm, tak já to mám stejně.

Hm, tak já to mám stejně. Holkám je 18 m a taky jsem nějak bez chuti, i to šahání na prsa mi vadí (kojila jsem rok), dost se kvůli tomu hádáme. Večer jsem ráda, když mám od dětí klid a čas jenom pro sebe a nevím jak se navnadit na manžela, ale někdy pomáhá erotický film:-) Ale asi by to chtěla něco víc.

jsem zvědavá na názory, je to

jsem zvědavá na názory, je to u nás úplně stejné...

To je trochu složitější

Obrázek uživatele verika

To je trochu složitější problematika, něco ti k tomu napíšu, ale až později, teď tu povykuje moc dětí a nemůžu se soustředit :)

Vecer jen pro sebe?

Co si udelat vecer jen pro sebe? Sehnat babicku, aby si treba vzala deti jiz odpoledne k sobe a ty si s manzelem udelate vecer jen pro sebe. Pritomnost deti, i kdyz spi a vse vypada klidne, tak jen myslenka na ty deti, aby se nevzbudily, muze pusobit jako anti-afrodiziakum. Takhle, kdyz deti nejsou doma, je to jine. Clovek se uvolni a muze mit konecne ty "spravne" myslenky.