Skip to main content

Ahoj holky,

mám dvojčata (3,5), od září 2010 chodějí do školky. Píšu článek o dvojčatech a školce a ráda bych porovnala naše zkušenosti se zkušenostmi jiných. Pokud máte nějaké specifické zkušenosti, napište mi sem, prosím. Zajímá mě hlavně
a) jak se děti chovají v kolektivu a kolektiv k nim
b) jak řešíte to, když jedno dítě do školky chce a druhé ne
c) změnilo se něco ve vztahu dvojčat od doby, kdy začaly chodit do školky
d) postoj personálu MŠ k dvojčatům
Ale i mimo tyto otázky uvítám jakékokoliv postřehy!!!!

Mimochodem: školku jste sehnaly lehce nebo to byly nervy? I tohle je téma!

Předem moc díky za vaše náměty a příspěvky.

Martina VF

Ahoj, tady je stav u nás:

Ahoj,

tady je stav u nás: kluci nar. 4/2007, ve školce od 9/2010.

a/ to by mě taky moc zajímalo... :-) ale zdá se, že v pohodě. Mluví o kamarádech, zdraví se s nimi navzájem, hrají si společně.

b/ chce-nechce neexistuje, my chodíme do práce, oni chodí do práce do školky. Je-li jeden nemocný a druhý zdravý, chodí zdravý do školky aby ten nemocný měl doma klid.

c/ myslím, že ne

d/ bez problémů, některé učitelky je nerozeznají (jsou dvojvaječní, dost podobní), rozesadili je u jídla zvlášť

A jak jsme sehnali školku? Celkem dobře, ale měli jsme štěstí. V době zápisu jsme splňovali veškerá předepsaná kritéria a věkově jsme se dostali. Přijímali ten rok asi 24 dětí z 90. My byli v pořadí 22. a 23.

Lenka

U nás

Obrázek uživatele Veronika_473

Ahoj,
kluci teď chodí do školky druhým rokem...
a) Mám pocit, že do kolektivu se zapojili docela dobře, nemají problém komunikovat. Děti je berou občas jako jeden celek (rozezná je jen část dětí, ostatní koukají na oblečení). Vadí mi to, snažím se to dětem vysvětlovat (máme hodně akcí pro rodiče a děti), zabírá to částečně.

b) Do školky už chodí celkem rádi, ale na začátku šíleli... Snažila jsme se, aby pochopili, že tohle se prostě musí zvládnout a že není jiná možnost. Povedlo se, ale trvalo to :-)

c) Myslím, že ne

d) Teta a pomocnice je v pohodě, už je i rozezná... Nejhorší je, že p. ředitelka, která pravidelně střídá naší "tetu", klukům říká dvojčátka. Děti jí samozřejmě slyší a napodobujou. To je potom těžký.... Chystám se s ní promluvit, ale bude to nepříjemný - ohání se bohatou pedagogickou praxí a je afektovaná až běda. Ale já se nedám!

Školku jsme napřed nedostali (kluci jsou narození v dubnu). Jenže pak postavili v jiné části města pobočku té naší a část dětí se tam přesunula. A pak nám p. ředitelka volala na dovolenou, jestli ještě máme zájem. To jsem ocenila, že nám drželi místo skoro celý šklní rok.

Ahoj, naši prcci chodí do

Ahoj,
naši prcci chodí do školky teprve 4 měsíce (nástup ve 3.letech).
a) zpočátku se drželi hodně spolu, příliš se nekamarádili s dalšími. Do jejich třídy chodí i kamarádčina dcera, kterou znají ze společných dovolených a výletů, takže se drželi jí. Teď po 4.měsících začínají mluvit i o jiných dětech. Myslím, že ostatním dětem je jedno, že jsou z dvojčat. Ti neřeší, zda jsou tam dva sourozenci, dvojčata nebo jednotlivci.
b) většinou chtějí oba. Když je jeden po ránu uplakanější, tak jdeme do školky s tulením :-) (nesu ji a mazlíme se).
c) nezměnilo se nic
d)v pohodě, už to není nic vyjímečného

Školku jsme sehnali až po navýšení kapacity a dali nám přednost před jinou maminkou, která měla pouze 1. Tu umístili do vzdálenější školky, takže mě jako matce od dvojčat vyšli vstříc, abych to neměla od domova tak daleko.

Pokusím se ti odpovědět...

Naše trojčata nastoupila do školky ve 2 letech 9 měsících a už druhým rokem chodí společně se svým o 2 roky starším bráškou.
a/Do kolektivu se zapojili bez problémů, kolektiv se k nim chová "normálně" stejně jako k jiným dětem, jen je občas nazvou společným příjmením, často při odchodu domů, naštěstí jim to nevadí, mě trochu ano.
b/Jsem bezkompromisní, do školky se chodí a hotovo, velké děti chodí do práce, malé do školky, takže to s nimi nijak nerozebírám a nediskutuji. Naštěstí chodí rádi.
c/Jejich vztahy se nezměnily
d/Nemám výhrady.
Školku jsme sehnali náhodou ani nevím jak, vlastně jsem s tím vůbec nepočítala. Nestihli jsme ani zápis, přesto jsem na konci června našla školku, kdy nám byli ochotni vzít hned 4 děti.
Jinak trojčata jsem se snažila rozdělovat, takže první rok byli každý zvlášť a jeden z nich se starším bráchou (máme jen 3 třídy), letos jednovaječní kluci spolu, holka zvlášť a starší kluk taky sám. Rozdělení bylo ale náhodné, bez nějakého záměru.