Skip to main content

Císařský řez - celková anestezie - Apolinář

Ahoj maminky,
za 8 týdnů (snad ten nahoře dá, aby kluci do té doby v bříšku vydrželi)bychom měli rodit u Apolináře císařským řezem a ještě k tomu pod celkovou narkózou (nemohu mít spinál kvůli trombocytopenii). Chci se Vás maminek, které jste měly porod pod celkovou nark. a nejlépě u Apolináře zeptat jak to probíhalo? Jak jste to zvládaly? Kdy jste se postavily? Kdy Vám ukázali miminka? Je nějaká šnace vidět miminka, když budou v inkubátoru? Mohl být tatínek u porodu, případně v místnosti, kde se miminka po porodu ošetřují? Strašně se bojím toho, že je uvidím až kdovíkdy a smutkem se usoužím, než je budu moct vidět....že mi bude chybět takové to první vzájemné "očuchání"....moc díky za každou odpověď

Císařský řez v HK

Ahoj, naše dvojčátka se narodila 34+6 tt a do inkubátoru je dali, tak s tím asi taky počítej, přeci jen to jsou nedonošeňátka. Nebyli jsme v Praze, ale jen chci napsat svou zkušenost, tak snad to nevadí.
Rodila jsem v lednu 2010 akutním císařem, tak jsem ani neměla čas přemýšlet o tom, jak budu rodit, kde a co pak bude s dětmi. Do HK mě přivezli záchrankou po tmě, v životě jsem v té nemocnici nebyla, takže jsem nevěděla vůbec nic. Císař v celkové narkóze byl hotový do 45 minut po mém příjezdu. Manžel si mohl děti fotit při ošetřování, pak šly hned do inkubátoru. Foťák jsme v té rychlosti zapomněli, z mobilu fotky na nic. Když mě vezli na JIP, manžel na mě mluvil a děkoval mi, ale vnímala jsem ho jen z dálky. Na JIP za mnou přišla dr. z nedonošenců a řekla mi to základní o dětech. Byla jsem nesmírně šťastná, že jsou v pořádku. Ani jsem se nezeptala,kdy je uvidím. Měla jsem dost práce sama se sebou, a byla jsem v klidu. Děti jsou zdravé, v inkubátoru, tak je teď hned prostě vidět nemůžu a hotovo. Víc jsem to v tu chvíli neřešila. Další den už na gyn. odd. jsem šokem brečela. Děti jsou na Dětské klinice v úplně jiné budově, a až budu prý schopná tam dojít, tak děti uvidím. Bylo to asi 300 m, pro mě nepředstavitelná dálka. Odpolko už ale přijel manžel, a tak na sebe svetr, bundu, čepici, šálu, rukavice, zimní boty,nasednout na vozík a drncat se mezi kalužemi. Další den jsem už ale zvládla nastoupit do auta, tak jsme zvládali převoz mezi budovami líp. Takhle 2x denně, 4. den po porodu mě propustili, tak jsem se hned nechala sanitkou převézt na Dětskou kliniku na odd. matek a za mimísky jsem to pak měla jen 1 patro výtahem. Úžasné!Jenže díky chřipkové epidemii byl zákaz návštěv, a tak k dětem mohly jen maminky. Děti, které už byly na postýlkách, se mohly vozit ke sklu. Mimísky v inkubátoru mohla vidět jen maminka. Manžel si mohl poprvé sáhnout na naše dvojčátka až v den propuštění,přesně 3 týdny po porodu.
A tak maminky, buďte rády, že to máte k miminkům jen přes chodbu a může za vámi na pokoj tatínek. U nás to nešlo, ale taky jsme to zvládli. S kojením, s mazlením a se vším ostatním, jako maminky, které mají miminko hned od porodu u sebe.
Hodně zdraví všem dvojčátkům. K.

Ahoj, skutecne asi zalezi na

Ahoj, skutecne asi zalezi na koho narazis. Mne se sestricky u Apolinare samy od sebe zeptaly, jestli je nezkusim kojit simultanne a pomohly mi, abych to zvladla. A byly hodne napomocne i v ostat. vecech. Nadstandard take doporucuji, nemela jsem pocit, ze jsou to vyhozene penize a ty dva tydny na nenadstardu bych fakt protrpela. Deti byly ze zacatku v inkubatoru, kdykoliv jsem se na ne mohla jit podivat - i manzel. Mela jsem spinalni anest., takze mi je ukazali hned... Preji, at vsechno dobre dopadne!

Přesně tohle jsem měla na

Přesně tohle jsem měla na mysli....jestli přežiju psychicky ten pocit, že je celý den neuvidím a že budu ochuzená o ten první okamžik. Snad budou natolik o.k., aby mi je přinesli co nejdřív ukázat. Ikdyž si myslím, že ve 35. týdnu je asi dají ještě do inkubátoru.... No uvidíme. Moc díky za odpověď :o)

Díky moc za odpovědi

Ahojky,
moc děkuju všem za info a podporu, moc jste mi pomohly. Potřebovala jsem vědět, do čeho jdu. Taky moc děkuju za palečky, budeme je určitě potřebovat :o) Jsem ráda, že není problém s tím, aby tam byl poblíž manžel. To kojení mě mrzí, ale snad narazíme na hodnou sestřičku...

P.S. Ester-u2: jména pro kloučky máme Ondrášek a Filípek :o) No a oficiální termín je 19.7., ale vzhledem k tomu, že chtějí mít kluky venku už ve 35.týdnu, vychází to na půlku června...

Ještě jednou moc díky a přeji vám moc a moc radostí s vašimi dětičkami...

Nemela jsem celkovou, ale jen

Obrázek uživatele KaterinaAd

Nemela jsem celkovou, ale jen částečnou anestezii. Manžel mi celou dobu sedel u hlavy, držel me za ruku a mluvil na me. Děti mi na vteřinku ukázali hned po vytažení, pak s nimi šel manžel na ošetření a vrátil se s oběma v náruči a chvíli jsme se spolu kochali:-)). Pak me doprovodil na jipku. Císař byl v 9 hodin, v 15 mi děti poprvé přivezli, ale stylem že mi kazde položili z jedne strany do náruči a šli pryč. O přiložení nemohla být řeč, ani jsem jim neviděla do obličeje a měla jsem strach, že je neudržím. Pak je obdobným zpusobem nosili cca po 4 hodinách, občas jen ke dveřím se slovy, že spí. Podpora kojení u Apolináře nulová. Měla jsem nadstandard, ale s další maminku dvojčat, takže hrůza, vyhozené peníze. Na pokoj jsem šla druhy den rano, kdybych nemela problémy při císaři s tlakem, šla bych ten samy den večer. První noc si je sestry vzaly k sobě, pak uz jsem je měla jen u sebe. Odsavacku, dudliky, kloboucky Tina oddělení pujci

Je to pro mne překvapení, jak

Je to pro mne překvapení, jak to tedy může být různé, já děti viděla z několika metrů pár sekund povytažení a pak až za víc než den, nikdo mi je na pusinkování nedal, taky sál č. 1, tatínek ale taky mohl být u ošetřování, to je pravda, i moje starší děti...Taky jsem měla spinál a byla jsem úplně při vědomí, možná je to tedy o lidech, na které se narazí..

Ahoj,

Obrázek uživatele Ester-u2

já chodila celé těhotenství a rodila U Apolináře.Byla jsem tak spokojená,že jsem tam v péči zůstala i nadále.
Milé sestřičky a odborníci.
Rodila jsem v lednu 2009,plánovaný císař-béčko leželo příčně.Já měla spinální anestezii,tatínek byl venku,po dohodě a souhlasu operatéra může být přímo u operace-hlavy maminky.Hned byl u dětí a při jejich ošetřování.Já klučíky viděla hned ,jak se narodili,následně mi je sestřička donesla ukázat po ošetření na sál,to jsem je popusinkovala.Při převezení na Jipku jsem se viděla s přítelem,potom jsem spala a sestřičky nosí dětičky opravdu co tři hodiny ukázat,potom je odnášejí.
Druhý den se vstává,přesun na normální pokoj.
Záleží jak na tom dětičky budou po porodu,pokud nebudou muset být v inkubátoru,sestřičky ti je budou nosit až se probudíš.
Nám pak syn nedržel teplotu,byl pár dnů v inkubátoru a tam jsme za ním chodili,můžeš se dětí přes otvory dotýkat.Druhý chlapec měl žloutenku,byl na světýlku.Ten pak při nošení na kojení hodně spal.
Je dobré si zažádat o nad,pokoj-jsou buď pro dvě maminky nebo pro jednu.Já byla moc spokojená na oddělení P1-tam jsou zlaté sestřičky.
Domů jsem šla s kluky za 10 dnů.
Moc ti přeju pěkný konec těhotenství,bezproblémový porod.Kdy máš termín?
Já si koupila na sekci vlastní zdr.punčocháče a doma použila YAL,ten mi napsal lékař.
Hodně štěstí a opatruj se,ahoj Ester
Ps:Ještě k tomu kojení,sestřičky pomáhají,třetí den už jsem kojila,naučila jsem se tam kojit kluky současně a výborná věc-kojenecký polštář,okamžitě jsem si pak koupila polštář domů.U staršího syna jsem tohle nevěděla.
Ničeho se dopředu neboj,hlavní je se po sekci dostat do formy,ten první den po operaci je náročný,ale opravdu jsou na Jipu hrozně hodné sestřičky,které se maximálně starají.Já rodila na sále číslo jedna.
Drž se,pokud by jsi něco potřebovala vědět,tak napiš.
Už máte pro klučíky jména?
Pa E.

Ahoj, rodila jsem v celkové

Ahoj, rodila jsem v celkové narkóze kvůli akutní preeklampsii. Vůbec se není čeho bát! Zákrok byl večer, holčičky mi ukázali ráno a po obědě jsem se postavila. Manžel se mnou nebyl, protože to byl akutní zákrok, dorazil až po akci, ale myslím, že to je celkem jedno.
Přiložili mi je hned to ráno a druhý den jsem je měla u sebe. Zotavení proběhlo rychle, třetí den už jsem neměla skoro žádné bolesti, tak žádný strach, ať to dobře dopadne.

ahoj, roidla jsem taky

ahoj, roidla jsem taky císařem u Apolináře, ne v celkové narkóze. Porod, účast tatínka apod., toho se vůbec neboj, to bys měla být v těch nejlepších rukou, já jsem byla celkově nespokojená s tím, jak málo mi děti nosili, po porodu mi je nepřiložili (odůvodnění - u císaře se to nedělá...), celková podpora kojení mizivá (vzala bych si po těch zkušenostech sebou odsavačku Medelu kvůli podpoře kojení). Byla jsem na normálním oddělení - mělo to to výhodu, že mi holky s monodítětem dohlídly na děti, když jsem šla do sprchy, jinak se musely vozit k sesterně...a taky tam nesmí návštěvy - narozdíl od nadstandardu, což mi taky maximálně vyhovovalo.. Třeba je ale podpora kojení na nadstandardu větší..Děti jsem měla u sebe po víc než dnu a půl a po x urgencích, bála jsem se o mlíko, nechtěli mi je moc dát s ohledem na fyzický stav, je pravda, že to byl boj a byla jsem celkově obrovsky vyčerpaná - po císaři bolí jizva a blbě se chodí a otáčí na posteli, takže to je na zvážení, jestli je chtít tak brzo... S tím kojením apod. je to tam fakt těžké, aspoň před dvěma lety bylo...Dokonce, když jsem neměla mlíko, mi naordinovali děti přikládat jakoby ob, tj. co tři hodiny jen jedno a druhému dát UM nebo mléko jiné matky, byla jsem z toho všeho tak vystresovaná, že se mlíko dostavilo samozřejmě nedostatečně a další 4 měsíce jsem se doma trápila odstříkáváním a dokrmováním, když jsme to pak vytáhli skorona 100 %, holčička začala kojení bojkotovat a chtěla lahvičku, takže jsem pak kojila jen syna a jí jsem odstříkávala a míchala to s UM... Nechci jim křivdit, třeba bych mlíka i tak neměla dost (i když u předchozích přirozených porodů ho bylo habaděj), jen jsem tu podporu naprosto necítila... Byla jsem tam tak unavená, že jsem domů vzkázala, ať mě navštěvuje jen manžel a to ještě sporadicky... Snad jsem tě nevystrašila, odrodili mě skvěle, mám dvě donošené krásné děti, jen si myslím, že takhle budeš vědět, co tě čeká a budeš se moct vybavit (třeba Medelou, nebo Mirelonem, ten tam chtějí od matek donést taky..) Moc držím palce!!! Eventuelně klidně písni na EvaS@spoluzaci.cz

Ahoj, sice jsem tohleto

Obrázek uživatele be.st72

Ahoj, sice jsem tohleto podstoupila loni v Podolí, ale manžel mohl být vedle v místnosti a natáčet jak obstarávají dět. Pak si pamatuju mlhavě mžik kdy jsem ho asi viděla když mě převáželi na JIP, no a potom vzhledem k tomu že byli kluci nedonošení a byli v inkubátorech, jsem si za nima mohla dojít až druhý den, až mi to "kondice" umožnila. Za sebe můžu říct, že ten den než jsem je mohla vidět jsme moc protrpěla, fyzicky to člověk přežije ale psychicky to bylo horší. Dodnes to ve mě zůstalo že jsem o ty první dojmy byla ošizená. Ale ať nestraším, pokud budeš mít děti váhově a zdravotně způsobilé k pobytu mimo inkubátor, tak ti je začnou nosit hned první den kvůli kojení, nebo ze začátku spíš pokusům o kojení. Jinak za dětma jsme pak mohli k inkubátorům jen já a manžel, nikdo jiný kvůli infekci. Tak držím palce, ať se zadaří s termínem a můžeš se s dětmi co nejdřív po porodu radovat.

To samé

Obrázek uživatele Gábina_4000

Ahoj, měla jsem u Apolináře kvůli několikanásobně rizikového těhotenství také císaře pod celkovou narkózou. Vůbec ničeho se neboj, doktoři jsou tam úžasní. Manžel je po dobu operace v místnosti před sálem,kde s tebou může být i těsně před vstupem na sál. A po operaci,hned jak jsou mimča na světě může fotit, a pak tě vidí a ty jeho,když tě odvážej na JIP. Tam dospíš a dle tvého zdravotního stavu ti mimča přivezou. Mne je bohužel přivezli až po dořešení vážných poporodních komplikací,tzn.druhý den a ještě na "ukecání". Kluci byli velci,takže nebyli v inkubátoru,ale na novorozeneckým oddělení a sestřičky mi je přiváželi i posléze na pokoj šestinedělí. Kdyby ještě cokoliv,tak klidně napiš na tulipan73@seznam.cz