Skip to main content

Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti z děsy? Nejsem si tedy jistá jestli přímo máme noční děsy. Holkám je 21 měsíců jedna je v pohododě, ale druhá už to trvá týden se v noci zbudí a strašně plače. Když ji vezmu do náruče, tak přestane, ale nechce zpátky do postýlky začne plakat ještě víc. Když k ní nevstanu a nechám jí ať plače, tak by plakala snad i hodinu a vzbudí i Niku a ta začne taky plakat, že chce za náma do postele a to už je pak hrůza. Tak si jí beru k sobě do postele tam už je v pohodě, ale musí cítit, že je u mně. Jenže většinou už neusne a pořád mně něco provádí, takže se při tom nedá spát. Nevím co se stalo vždycky spala krásně celou noc. Nebyla naučená ani spávat s náma. Nikam jsem ji nedala na hlídání ani nikde u nikoho nespala, tak nevím co se stalo :o(. Můžete mně někdo poradit co s tím můžu dělat, nebo jak se zachovat? Co Vám pomohlo? Já jsem jí začala dávat homeopatika Pulsatilla zatím to dávám 2 den. Předem děkuji za rady Lenka :o)

Ja si teda nemyslím že to je

Ja si teda nemyslím že to je nočný des. Proste ju pochovaj, utíš, počkaj kým tvrdo zaspí a daj ju do postieľky. Proste len potrebuje mať pri sebe mamku. Ja osobne si myslím že cca za 2-3 týždne to prejde. Naša malá má nočné desy a to je teda o inom. Vzbudí sa reve ako keby ju rezali za živa, má zatvorené oči a očividne spí, nepomáha ani keď jej tvár omočím studenou vodou a takto dokáže jačať aj hodinu, potom ako by som luskla prstom a prestane jačať a začne normálne kľudne spať , potom sa obvykle zobudí a pozerá namňa vyjavene kde je a prečo ju držím na rukách :-). Pri desoch sa deti nemajú vyberať z postieľky ale úprimne, to si v našej situácii neviem predstaviť, malý by sa za chvíľu zobudil.

noční děsy

Ahoj Leni,něco takového jsme taky s jednou holčičkou prožívaly,ptala jsem se i tady,ale nikdo nic takového zrovna neřešil:-(,už jsem se chtěla radit s doktorkou,ale jinak byly holčičky v pohodě tak jsem tak nějak vyčkávala a prostě ji v noci pochovala,vzala k sobě,hladila...někdy se uklidnila hned jindy křičela delší dobu.Holky hodně brzy mluvily tak jsem se ptala, zda-li ji něco bolí...něco se jí nezdálo a odpovědí mi bylo řekla bych vzteklejší neee:-).Z toho se dalo poznat,že to není nemocí...prostě jen obdobím.A bylo.Jak to přišlo tak to odeznělo.Žádnými medikamenty jsme to teda neřešily,ale kdyby to trvalo déle určitě bych se u doktorky poptala.Držím pěsti:-).

-

Noční děsy jsme zatím neměli, i když kamarádka to zrovna s chlapečkem prožívá ... Ale můj syn teď asi 10 dní spal s námi, taky na to nikdy nebyl zvyklý. Kolem půlnoci pravidelně se vzbudil se strašným řevem a musel ke mě, až do rána. Měl lehkou virozu, která už byla pryč, ale jak se pak ukázalo, bolelo ho ouško. Neměl zánět stř. ucha, "jen" podráždění z rýmy, ale jakmile zabraly kapky, přestal se budit.
A co se týče společného spaní, já to řeším tak, že se ho snažím uklidnit a uspat, a když to nepomáhá, prostě se otočím zády k němu. Chvíli mě hladí nebo tahá za vlasy, chvíli se mele, ale nakonec usne :)