Ahoj, chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti z děsy? Nejsem si tedy jistá jestli přímo máme noční děsy. Holkám je 21 měsíců jedna je v pohododě, ale druhá už to trvá týden se v noci zbudí a strašně plače. Když ji vezmu do náruče, tak přestane, ale nechce zpátky do postýlky začne plakat ještě víc. Když k ní nevstanu a nechám jí ať plače, tak by plakala snad i hodinu a vzbudí i Niku a ta začne taky plakat, že chce za náma do postele a to už je pak hrůza. Tak si jí beru k sobě do postele tam už je v pohodě, ale musí cítit, že je u mně. Jenže většinou už neusne a pořád mně něco provádí, takže se při tom nedá spát. Nevím co se stalo vždycky spala krásně celou noc. Nebyla naučená ani spávat s náma. Nikam jsem ji nedala na hlídání ani nikde u nikoho nespala, tak nevím co se stalo :o(. Můžete mně někdo poradit co s tím můžu dělat, nebo jak se zachovat? Co Vám pomohlo? Já jsem jí začala dávat homeopatika Pulsatilla zatím to dávám 2 den. Předem děkuji za rady Lenka :o)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ja si teda nemyslím že to je
Ja si teda nemyslím že to je nočný des. Proste ju pochovaj, utíš, počkaj kým tvrdo zaspí a daj ju do postieľky. Proste len potrebuje mať pri sebe mamku. Ja osobne si myslím že cca za 2-3 týždne to prejde. Naša malá má nočné desy a to je teda o inom. Vzbudí sa reve ako keby ju rezali za živa, má zatvorené oči a očividne spí, nepomáha ani keď jej tvár omočím studenou vodou a takto dokáže jačať aj hodinu, potom ako by som luskla prstom a prestane jačať a začne normálne kľudne spať , potom sa obvykle zobudí a pozerá namňa vyjavene kde je a prečo ju držím na rukách :-). Pri desoch sa deti nemajú vyberať z postieľky ale úprimne, to si v našej situácii neviem predstaviť, malý by sa za chvíľu zobudil.
noční děsy
Ahoj Leni,něco takového jsme taky s jednou holčičkou prožívaly,ptala jsem se i tady,ale nikdo nic takového zrovna neřešil:-(,už jsem se chtěla radit s doktorkou,ale jinak byly holčičky v pohodě tak jsem tak nějak vyčkávala a prostě ji v noci pochovala,vzala k sobě,hladila...někdy se uklidnila hned jindy křičela delší dobu.Holky hodně brzy mluvily tak jsem se ptala, zda-li ji něco bolí...něco se jí nezdálo a odpovědí mi bylo řekla bych vzteklejší neee:-).Z toho se dalo poznat,že to není nemocí...prostě jen obdobím.A bylo.Jak to přišlo tak to odeznělo.Žádnými medikamenty jsme to teda neřešily,ale kdyby to trvalo déle určitě bych se u doktorky poptala.Držím pěsti:-).
-
Noční děsy jsme zatím neměli, i když kamarádka to zrovna s chlapečkem prožívá ... Ale můj syn teď asi 10 dní spal s námi, taky na to nikdy nebyl zvyklý. Kolem půlnoci pravidelně se vzbudil se strašným řevem a musel ke mě, až do rána. Měl lehkou virozu, která už byla pryč, ale jak se pak ukázalo, bolelo ho ouško. Neměl zánět stř. ucha, "jen" podráždění z rýmy, ale jakmile zabraly kapky, přestal se budit.
A co se týče společného spaní, já to řeším tak, že se ho snažím uklidnit a uspat, a když to nepomáhá, prostě se otočím zády k němu. Chvíli mě hladí nebo tahá za vlasy, chvíli se mele, ale nakonec usne :)