Skip to main content

Strašně, ale strašně zlobí....

Obrázek uživatele KaterinaAd
Posted in

ahojky, už si skoro nevím rady a řeším, kde jsem udělala chybu. Dětem je necelých 16 měsíců, ale co poslední dny předvádí to nemá obdoby...pořád něco chtějí a když to nedostanou, hystericky řvou, válí se po zemi, případně se mstí - buď něčím bouchnou o zem, o toho druhého nebo se snaží kousnout do mě, vzájemně se perou prakticky o cokoli, naučili se ne-ne, takže po třech lžičkách vrtění hlavou a ne-ne, ze židličky dolu ovšem nechtějí, to je taky ne-ne, v kočáru nevydrží bez řevu ani 5 minut, zpravidla je ještě v klidu cesta na hřiště (asi 4 minuty), zpátky jezdíme jak s cirkusem, kolikrát je ani nemůžu posadit do kočárku, protože se tak vzpínají, že bych je musela zlomit vejpůl, hračky je nezajímají, jen někde vrtat, mlátit do podlahy nebo nábytku, to že jim nepůjčím vysavač jsou schopni hodinu ořvat - když jim ho půjčím, mlátí se navzájem, protože oba chtějí "vysávat", zrovna dneska Víťa kousl Káju tak, že má ruku fialovou a bude tam mít 100% jizvy...já se snažím všechno řešit v klidu, ale naprosto bez efektu, po nějaké době vypěním, dostanou na prdel a řvou ještě víc, když koušou, dostanou po puse, nechci ani řvát ani je bít, ale oni prostě nereagují..
Jinak jsou hrozně šikovní, umí zvuky asi 15 zvířátek, rozumí skoro všemu, co po nich chci - dones si botičky /které neustále sundávají/, vlez pod postýlku pro ponožky (před spaním si je musí nutně sundat a hodit za postýlku), umí kolo kolo mlýnský - chytnou se za ruce a chodí okolo:-), prostě myslím, že jsou opravdu šikovní, ale jejich chování je katastrofální.
Nejhorší je, že když vidím děti, jak spokojeně sedí v kočárku a koukají, jejich mamky si můžou vyjet do obchodu nebo do parku jen tak na procházku, tak si opravdu myslím, že musela být chyba někde ve výchově, ale nevím, jak to napravit:-(. Sory za dlouhý příspěvek, ale jsem poslední dny opravdu vyšťavená...

Re:

Radši jsem to vložila, už se mi párkrát stalo, že se mi hrooozně dlouhý příspěvek ztratil.....jetšě jsem měla třetí seznam, na kterém bzlo co bych chtěla, aby dělali, tak pro inspiraci jako náš cíl.
Vzpomínám na tebe s tím kousáním :-)....u nás se stále kouše, pravda na chvíli to přestalo, ale pak znovu začalo, nepomohlo ani to kousání na oplátku. To bych ho musela kousnout pokaždé a to už má taky slíbeno. Dobře, ví, že se to nemá, ale přesto to udělá. Některé děti jsou na výchovu náročnější, budou stále zkoušet kam až mohou zajít. Nemáš to jednoduché, ale vždy je něco za něco. Pa. Alena

Re:

Ahoj, nečetla jsem jiné příspěvky, tak možná budu opakovat co už napsali jiní. Živě si vzpomínám, že jsme měli podobné období. Posadit děti do kočárku byl horor, zvlášť při odchodu ze hřiště, prostě stejné jak popisuješ. Nacpala jsem je do kočáru násilím a hned dala úplatek sušenku, to zabíralo.Doporučuju Hami Safari, tvar zvířátek akorát tak do ruky. Prali se pořád, ale jak seděli už čekali na sušenku. Vašíkovi, je živější trvalo dýl než se uklidnil, ale nakonec vždy přestal brečet.
To házení věcí na zem nebo jinou pomstu Vašík praktikuje také, nechávám to být (většinou, někdy i mě rupnou nervy), důležité je, že poslechl. U jezení bych zkusila vzít talíř, aby jídlo nerozmatalia nechat sedět dokud sami nebudou chtít dolů. Oni si řeknou, jsou šikovní. To že tak "zlobí" je prostě daň za to, že jsou tak živí, zvídaví a šikovní. Ono se to někde vždycky vyrovná.
Mě pomohlo, když jsem byla v krizi udělat si seznam věcí, které po dětech vyžaduju, tedy musí splnit. A pak co nesmějí, toho se drž. a ostaní pusť za hlavu. Tím myslím, nemusíš tak moc řešit. Vyčetla jsem to z knížky, moc mi to pomohlo, zjistila jsem, že toho po dětech tak moc nechcia vlastně to docela dobře zvládáme.

Re:

Obrázek uživatele LadaVac

Ahoj,
když už jsem u těch knížek,moc doporučuji knihu od Pavla kopřivy Respektovat a býtr respektován.Koupila jsem si jí domů a občas není marné v ní zalistovat.

Jinak souhlasím s Věrkou,je to hodně o temperamentu rodičů i dětí.
Já jsem zastáncem plácnutí / myslím opravdu plácnutí ,né nějaké drastické bití/,dle mého je to v pravou chvíli lepší než sáhodlouhé vysvětlování.L.

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Takze, jen rychle. Vstavem zitra ve 4... V tyhle knize (z USA - pozor na to, tj. brat s rezervou) pisou, ze kousani je proste projev agrese stejne jako bouchaní, tahani za vlasy atd.
Ke kousani rikaji: - davejte diteti pravidelne neco na kousani-zvykani, - nikdy na oplatku dite nekousejte, - reagujte okamzite a zastavte kousani v zarodku (oddelte obet od vinika, nejriv utesujte, pak se "starejte" o agresora, reagujte klidne typu "asi jsi nastvanej, ze ti bracha xy, je ok byt nastvanej, ale nesmis kousat, brasku to boli, vymyslime neco jinyho, jak se toho vzteku zbavit*), -vyvarujte se dvojimu standardu (tj. laskovne okusovani detskych prstiku), - neberte to na lehkou vahu (nekomu to pry prijde legracni, kdyz ho dite kousne..neni dobre se ale smat)

* Ac tohle se muze zdat pritazeny za vlasy, pry to fakt funguje, tedy alespon v stredne/dlohodobem horizontu. Rikalo mi to nekolik holek i kamoska-psycholozka, ktera mela taky kousavyho kluka. Furt mu mleli porad dokola, ze zubama se kouse jidlo a ne lidi, ze to lidi boli a brecej, ze kdyz ma vztek ma kousat kousatko nebo udelat plac, plac na podlahu (to trenujeme ted u nas)....

Kazdopadne se vsichni shodujou, ze z kousani se vyroste...

No alespon doufej, ze nebuses jako ja u pediatra predvadet zjevne pokousany dite (jeste, ze bylo z otisku zoubku velmi zrejme, kdo je puvodcem...}

Konec a dobrou...

Re:

Obrázek uživatele KaterinaAd

Uf,jsem moc rada, ze se diskuze vrátila zpět...byla jsem z toho vykolejena víc než z děti, které si dnes večer hráli na vzornaky, přičemž jsem ve vane objevila na zádech další kousanec:-((. Lindo, moc rada se s tebou uvidím, popovidani na živo mi opravdu chybi. Olitwins, ještě mi prosim napis, co tam všechno radi - to přehnaně utesovani dělám automaticky, ignoruji " viníka", co dal? Zádný trest?

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Jsem ráda, že bylo vyhlášeno příměří...teda alespoň doufám.

Katko,

1. Ač to bude znít blbě, možná si kup nový vzsavač (já mám) a je úžasně tichounký a vysávám když spí (což předtim jsem štvala i sousedy přes den) a přes den v rychlosti mám ten malinkej ruční (přišla mi to blbost, ale co ho mám, tak ho miluju). Kámošky maj v kuchyni permanetně např. tyčový vysavač a taky jsou spokojený...

2. Teď jsem se zrovna dívala do jedný "výchovný" knihy na téma kousání (neb zase se u nás kouslo....)a první věta říká, že dítě kouše, protože je flustrováno svojí neschopností se dostatečně vyjádřit, projevit svá přání a potřeby atd... Tj. to sedí... místo, aby bráchovi řek "neber mi to", tak ho rafne ... Rady jak to řešit jsou překvapivě stejné, jak od mého pediatra.. Tahle kniha říká, že kousnout dítě to neřeší, ale i já znám hodně holek, u kterých to zafungovalo. Já si to jenom nedovedu představit, takže kousat nebudu... (taky by tu měl být smajlík)

Hezký večer....

Re:

No vidis, Katko a dopadlo to tak, jak jsem nechtela...za tim p.s. mohl nebo i mel byt smajlik...nemelo to vyznit doslova..byla to obdoba "upusinkovani k smrti"...Bylo lepsi se na mne zlobit kvuli necemu jinemu...:-)
Az budu vedet, ze se rozjedu vasim smerem, mam blizko sestru, teda relativne blizko (na Barandove),..nekdo z mych kamaradek je na Luzinach a na Velke Ohrade..ve Starych Stodulkach... tak se spojime a pujdem se projit...ty konciny u vas dobre znam! Ona samota je spatna kamaradka, ja ji znam...
Zatim ahoj

Re:

Obrázek uživatele veruna

Katko, děláš to dobře. Ono taky záleží jakou povahu má maminka. Pokud je cholerik, bude vychovávat určitě dítě jinak než flegmatik. Aspoň tak to mám vypozorované ve svém okolí. Nevím, zda děti dědí i temperament, ale u nás máme taky jedno dítko velmi temperametní (tzn. hysterické záchvaty skoro na denním pořádku, tedy věkem se to o moc zlepšilo) a druhé klidné a to obě vychováváme úplně stejně:-)), takže výchovou to úplně nebude ;-). Věra

Re:

Obrázek uživatele KaterinaAd

holky, já přece nechtěla být na nikoho zlá, tak se nečertěte, přece se nebudeme urážet:-(.
Lindo, vyrazila bych ráda kamkoli - ale ONI MI NEVYDRŽÍ V KOČÁRKU!!!.
Já se dětem věnuju celý den - myslíš, že jinak by znali tolik zvířátek a uměli spoustu jiných věcí? U nás je docela legrace, děti jsou spokojené, veselé, jen prostě mají chvíle, kdy se chovají příšerně..zničeho nic.
Máme obrovský obývák, kde se bohužel příšerně práší, 100x jim něco spadne od pusy a hned to cpou zpátky, rozhodně nejsem přecitlivělá na úklid (to bys to u nás musela vidět:-)), ale jednou opravdu vysát musím..přece nemůžu všechno dělat jindy a jinak jen proto, že se to dětem nelíbí nebo to vyvolává konflikt.
Že jsem vystresovaná? no možná trochu ano, ale snažím se, aby se to na dětech neodráželo, 100x raději pochovám a pohladím než bych plácla, ale když je hodinu oblíkám ven po dobrém, tzn. obleču ponožky, během vteřiny jsou dole, nasadím čepici, je dole, boty dole, když chci převlíknout tepláky za teplé kalhoty řev, propínání...tak prostě přitvrdím a věř, že vyzkouším všechno od piškotu, legrácek, medvídkového vzoru. Nemyslím, že bych byla špatná máma, svoje děti miluju a dělám pro ně maximum, jen jsem se chtěla vypovídat ze situací, které nezvládám.
Ještě k tomu kousání - u nás to není z nudy, hladu apod., je to výlučně ze vzteku - jeden si hraje s hračkou, druhý mu ji vytrhne a on si ventiluje vztek tím, že do něj rafne..nestalo se to mockrát, ale je to fakt hodně, proto mě to trápí...možná to vypadalo z toho popisu, že se koušou jak na běžícím pásu a já je jak na běžícím pásu fackuju, tak to ne:-)))).
Hodně čtu různé diskuze, kde můžu, tak se ráda přiučím, jak to dělat správně atd., rozhodně nepovažuju za ostudu podívat se do knížky..jsou to moje první děti a chci dělat všechno pokud možno správně a tohle se mi prostě vymyká a nevím, jak na to:-(.
Lindo, to p.s. bylo docela škaredý a urážlivý, musím říct, že trochu se mě to dotklo, byť vím, že "papír" snese všechno.

Re:

Ahoj Katko,
nechápu, proč pochybuješ o tom, jestli mám děti. Mám dvojčata, kluka a holku, dětem bude zítra 5 let. Narodily se ve 26.TT.
Nebyla jsem na ně dřív sama a teď jsem už pár let samoživitelka.
Mým dětem také bylo 16 měsíců. Takže nějaké zkušenosti mám.
Občas se podívat do knížky není žádná ostuda. Zrovna pro Tebe by byla jedna vhodná: Děti potřebují hranice.
Lindo, díky za podporu :-).
Jana

Re:

Jedna se o to, ze pokud TVE deti jsou na tom tak, jak popisujes, bude to tim, jak pise Olitwins, ze vyzaduji TVOU pozornost. Tva pozornost je nutna v jakekoliv forme! To "upusinkovani k smrti" bylo obrazne receno a nahrazovalo prave tvou pozornost!
Muzes mi prposim prozradit nazev knihy ci jmeno lekare, ktery doporucuje taktiku "kousne?kousni!" ...toto je tva prevence do budoucna? - zabije?zabij!
No ani se smat nemuzu. Rada bych byla naivni, zilo by se mi lepe!
Jana Se. deti ma, chodi sem uz delsi dobu a urcite mluvi ze zivota a ne z prectenych knizek!
Kdyz ses snazila stournout jak do mne tak do Jany...tak se zeptam ted ja tebe: Neni to vse prilisnym luxovanim? Ja luxuju az kdyz vim, ze to nebude zbytecna ztrata casu!
Pises, ze luxovat kdyz prijde tvuj manzel uz nemuzes...zkusime ted spolu najit malou chvilicku....je vice alternativ:
1. ihned po prichodu manzela, s tim, ze se 5minut pomazli s detmi
2. vyluxujes, kdyz je tatinek bude koupat
3. vyluxuje jeden z rodicu, kdyz ten druhy bude cist pohadku na dobrou noc
Nejsi jedina, ktera je na deti sama, komu manzel odchazi za tmy a prichazi za tmy....Kdo je bez babicek a dedecku... Prijdes mi vystresovana z pohledu na tve pisemne reakce, zrejme proto se to pak vse odrazi na detech....
p.s. - vynechej jedno luxovani a zkus se naucit hrat...staci lezt po ctyrech, abys slysela detsky smich a ne rev a rozlitou krev...
Nevim, zda jsi to nekde psala ty, ale snad ano....ze bydlis ve Stodulkach...tak pokud jsi to ty, nehlede na chodnik pred domem 1,5 m, muzes vyrazit do Reporyj, do parku kamkoliv v okoli, do Prokopskeho udoli...a tim ti i odpadne i to luxovani!
ahoj

pro Lindu....a pro Katku re. kousani

Obrázek uživatele Olitwins

Lindo - fajn, tak to fakt mame podobne... Asi jsem taky precitlivela...ha, ha... No treba timhle pro nekoho "idealismem" inspirujeme....

Katko - re.kousani. To taky dost řešíme. Mám jednu dceru, která hodně kouše... Nepůjdu do detailů, ale pediatr (poté, co viděl...) mi poradil zkusit např. vypozorovat kdy kousne (u nás únava, nuda, hlad, ani ne tak růst zubů), protože tím chce něco sdělit a snažit se předcházet tomu, vždy když kousne vysvětlovat, že to bolí, že koušeme jídlo, kousátko (to nabídnout) atd., kousnutého přehnaně utěšovat,kousající "potrestat" (u nás za kousnutí hned do "ohrádky"). Jo a taky mi řekl, že nemáme děti jako v legraci a láskyplně lehce "kousat", třeba když nm strčí prstíky do pusy, že je to pak mate, který kousání je ok, a který ne....No snad je tohle alespoň k něčemu.... Končím.

Re:

Obrázek uživatele KaterinaAd

Lindo, možná trošku naivní, nemyslíš? Nemyslím to zle... upusinkování opravdu nefunguje, nebo alespoň nefunguje jako prevence do budoucna - nebo opravdu myslíš, že když ublíží a já ho za to opusinkuju, že bude vědět, že to nemá dělat???
Jinak nemyslím, že oplatit kousnutí kousnutím (samo že přiměřeně) je vrácením se x let zpátky - doporučuje to i řada dětských psychologů, takže mimo to určitě není.
Jano Se, nemáš u svého profilu info, takže ani nevím, jestli máš děti:-)) - ale ne, asi určitě, když sem chodíš, ale troufnu si odhadnout, že na ně nejsi sama...ono na každý problém řešení neexistuje..potřebuju luxovat x-krát denně - jednak kvůli prachu, jednak baští rohlík apod., všude drobky atd., i kdybych to přes den ignorovala, min. jednou musím....manžel odchází v 7:30 a když se do 19:30 na koupání vrátí, jsem ráda, nemůžu luxovat, když děti spí a ven je poslat nemám s kým. Když vyjdu z domu, mám 1,5 m chodník a ulici kde jezdí auta, děti capou velice dobře, ale každé jinam, při použití vodítek stojí a snaží se je ze sebe servat.

pro Olitwins

...no pro mne sluvko "placnuti" je okamzite strasne velka bolest. Urcite se ve sluvku placnuti muze schovavat i lehka forma, ktera je bezbolestna. Jsem mozna precitlivela na urcite argumenty, protoze pro mne v detstvi "placnuti" existovalo jen v te hrube a bolestne forme. U nas to hranicilo az mozna i s tyranim, ale doba byla jina...o tom psat nechci.
Mozna resim situace (resila jsem situace) az extremne klidne diky zivym vzpominkam...a kdybych byla v situaci, co popisuje Katka - kousani atd. asi bych maleho vytahla z kocarku a nez abych predvadela, jak boli kousani a dite bych kousla, jak to nekdo tady napsal, aby pry poznalo, jak to boli...tak bych zvolila cestu "upusinkovani k smrti", aby vedelo jak chutna laska a ne bolest. Uz nevim, kdo to tu psal, nechce se mi to cist vsechno znovu, ale i to mi pripomnelo, jak mne nasi ucili, ze trouba a ohen pali...podobnym zpusobem...strcenim rucicky do ohne..je to velmi podobne prikladu o kousani, kdy maminka dite pokouse, aby vedelo, jak to boli. Nebudu se rozepisovat, zrejme byla jina doba a nekomu se zastavil cas...
Mejte se!

Lindo,

Obrázek uživatele Olitwins

myslím, že ses trefila dost přesně.... s jedinou výjimkou (asi) a to že u nás se to sice velmi výjimečně, ale i tak, řešilo fyzickými tresty, což já neuznávám.... Zatím mám takový mrňousky, že si myslím můžu dovolit "experimentovat" s jinými způsoby "výchovy"... Nic proti nikomu, každý ať si to dělá po svým a hlavně na každý dítě to funguje jinak (u mě už jen představa plácnutí vyvolávala postlušnost přímo beránčí, později začala moje sestra "zlobit" a kdyby z ní vymlátili duši, ničeho by nedosáhli, neb jí to bylo totálně šumák..)

Je to faaakt těžký, bejt rodič, než jsem měla svý děti, tak jsem každýho hodnotila, jak to s dětma dělá dobře nebo blbě, ale realita je fakt obtížná....

pro Olitwins

Tvuj prispevek mi pripomnel me detsvi a me rodice.:-( Nevim jaky jsi rocnik, ale silne mi to pripomina vychovu, kterou jsem zazila ja sama jako jedno z poslednich deti "tvrdeho rezimu a vychovy"...
Tvuj pohled a reseni situace ignoraci je mi vlastne vlastni a myslim si, ze prave vychazi z faktu nasich rodicu a vychovy k nam samym. Je to jakysi odraz, co jsme zazily a snazily se smazat ale dokazaly se naucit jen se tlumit i v dospelem veku. Pote se snazime delat veci tak, aby nebolely, jako kdysi nas. No pokud jsem vedle, tak promin, jen mi to tve radky pripomnely.
ahoj

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

No, jěště se přidám, zdá se mám podobný problém. Včera jsem si přečetka několik kapilot chytrých knih, abych se vzdělala. Dnes jsme tu měly ráno několikrát výstup, kdy bylo jasný, že prostě zkouší, jak zareaguju, když překročí hranice. A... a to je proč teď píšu, jím dělá dobře, že získají mojí pozornost (tj. zrovna jsem vařila, začaly blbnout a já k nim běhala, tak to "zakázané" dělaly čím dál, tím víc, jejikož si tím vynucovaly moji pozornost). To je prý v tomhle věku zcela normální. Až mě udivuje, jak jsou v tomhle věku chytrý..., takže následné řvaní a válení po zemi jsem ignorovala a po chvíli ustalo, několikrát jsme musely odnést do ohrádky... a to zafungovalo. Podle mě důslednost je kritická, ale je to težký, někdy by bylo lehčí "dívat se vedle"....

Ještě jedna věc...podle mě na "odborníka" to musí být fakt kritický. Moje máma se dneska při opakovaném dramatickém válení a kvílení mojí dcerky smála, že jsem to byla celá já a pořád to chtěli řešit s nějakým doktorem....ve finále byli to přísní rodiče, při "záchvatech" mě zavřeli do pokoje a nechali vyřvat a v dospělosti jsem jen trochu musela korigovat svůj temperament a energičnost (tj. že v práci není ok být vzteklá), takže se s tím až zas tak moc stresovat nebudu.... Moje ségra je naopak totální flegmouš a prý jako dítě se ani jednou hystericky neválela a skoro nikdy nezlobila....

Jo a byla jsem na přednášce jedný psycholožky a ta říkala, že když děti maj "hysterák", tak nemá cenu nic vysvětlovat, že prý ani nejsou fyzicky schopné slyšet a vnímat....,což podle mě dává smysl, taže tím taky naztrácím čas.

Re:

Katko,
když budu vědět, že se mi děti porvou při luxování, tak budu luxovat buď když nebudou doma, nebo když je doma někdo jiný zabaví (třeba tatínek), nebo vyluxuje tatínek a já vezmu děti pryč nebo si najdu někoho na úklid a po tuto dobu vezmu děti ven.
S tím ježděním v kočáru. Když tam nechtějí být, nemůžeš se s nimi plácat někde kolem baráku? Nevím, jestli Tvoje děti chodí natolik, aby to šlo.
Já bych se poradila s nějakým odborníkem, určitě je nějaká cesta, jak omezit nevhodné chování dětí.
Jana

Re:

Obrázek uživatele LadaVac

Katko,
nenech se nervovat,že něco nezvládáš.
To,co popisuje Jana a Linda je určitě účinné a dobré,ale na některé děti to opravdu nezabírá. Máme dvojčata,stejnou výchovu,stejný metr / já jsem dost přísná matka/ a holčička nám opakovaně hysteráky předvádí doteď. Sice už s mnohem menší intenzitou,ale je prostě takový temperament a bude to zkoušet. Když jim řeknu,tohle nedějte,klukovi to stačí říct dvakrát a ví,že potřetí bude zle a holčina VŽDY musí za tu hranici,aby si ověřila,jestli dodržím,co slibuju.A já to dodržím a je hysterák.Funguje to už 4,5 roku.Taky si stále říkám,jak je to možné,že ví,že přijde trest,když ho předem avízuju,ale ona stejně jde dál,prostě to musí zkusit a bude taková i v životě. Nabije si hodněkrát pusu,ale půjde za hranice.
Dle mého je to hodně o temperamentu dětí.
Podívejte se kolem sebe,jak rozdílně prožívají děcka pubertu a často z jedné rodiny.U malých dětí je to stejné.L.

Re:

Ahoj Katko,
určitě neděláš nic špatně, každé dítě je prostě jiné a na každého platí něco jiného (na některé v určitém období neplatí nic, ale to přejde). Někdo má holt děti klidnější a jiný zase akčnější.
U nás například u staršího syna, byl každý odchod odkudkoliv strašné divadlo.
Sestra má 1,5ročního chlapečka a to je tedy něco. Když je se sestrou, tak celý den provsteká a proječí. Jinak je to hrozné zlatíčko.

Pokud mohu mluvit za sebe, tak když budou kousat, tak bych plácla, domluva je k ničemu.
Nevím, zda je to dobře, ale pokud vidím u kluků že jsou k sobě nebo ke komukoliv jinému zlí(koušou se, bijí se apod) nevysvětluji, ale plácnu (třeba jen malinko přes ručičku, ale vždy se zarazí a koukají).
Přeji ti opravdu pevné nervy a neboj, určitě to přejde.

Re:

Obrázek uživatele KaterinaAd

Lindo, no já myslím, že když jsem u toho, že ji rafne, tak to že dostane přes pusu je nejúčinnější metoda. Vysvětlovat asi nestačí:-).
Aby bylo jasno - já jsem hodně důsledná - nezakazuju blbosti, ale když na něčem trvám, tak neustoupím.
Mně je přijde, že jsou "nepoučitelní" - nemám problém nechat je řvát i v obchodě, když chtějí z kočárku a nesmí, rozhodně je nevytahuju, aby byl klid...ale stejně je to pořád dokola
JanoSe...já bych ráda předcházela, ale poraď mi jak...vysávat musím, ze hřiště odjet taky musíme (a ten řev není proto, že by tam chtěli ještě zůstat).

...tak jako Jana Se...:-)

Ahoj Katko, asi te nastvu a budes rikat, ze si hraju na Supermatku,
ale musim rict, ze tak, jako JanaSe.,jsem vazne nezazila, ze bych musela resit neco obdobneho, co popisujes ty. Mozna casem, vyvojem a nabitou "chytrosti" deti (ve skolnim veku) jsem zazila nejakou tu snahu o vynutit si neco ne zrovna adekvatnim zpusobem. Ale na to je pomoc lehka, - nereagovat. Protoze kdyz budes ty reagovat, tak oni jeste vic, protoze pochopi ze tve reakce, ze to "funguje" vetsinou jsou deti "obrazem" nasi psychiky a vyrovnanosti. (urcite to nebude pravidlem)
Mozna to bude ve tvem pripade i tim, ze nakonec se jim to rvani a valeni vyplati, t.j. ze maminka povoli, ve smyslu jen aby uz bylo ticho a prestaly rvat a tudiz jim to nakonec das. Myslim si, ze je lepsi je nechat vyrvat hned napoprve, protoze pokud jim to das a polevis jen jednou jedinkrat, budou mazanejsi a mazanejsi a budou cekat na chvile, kdy "nebudes moci" reagovat jinak (navsteva, nakup v obchode, v autobuse...) Vzdyt kazdy den potkavame maminky a hystericke deti, maminkam je casto trapne a jen aby uz byl klid a nikdo se za nima neotacel, detatko "uspokoji". No a to je pak uz nekonecny televizni serial venku i doma, jakysi Bumerang.
P.S. Po puse je nebij, to je strasny!...no vetsinou spatna reakce je zpetna reakce.

Re:

Obrázek uživatele LadaVac

Ahoj Katko,
já myslím,že tohle období má každé dítě.Některé v roce a půl,jiné ve třech.Naprosto tě chápu,jaké to je psycho. Já tedy moc dlouho klidná nevydržím,dětské ječení ze vzteku mi jde hodně na nervy / něco jiného je,když brečí,že jim něco opravdu je/.
Poradím jediné,zkoušet,co zabere. U nás měla holčička takové hysteráky,že parkrát,když nepomohla domluva,plácnutí,přišla na řadu i studená voda. Třeba jsem jí jen opláchla obličej a to jí tak zarazilo,že přestala. Vzpomínám si,že to vydržela i hodinu ječet a válet se po zemi.U nás byl největší problém,že jsem to neustávala já,takže když byl doma manžel,odešla jsem a on jí tam nechal třeba hodinu ječet nebo jí odnesl do vedleší místnosti a tam jen mapoval,aby si neublížila a nechal jí vyječet.
Dneska už jsou větší,tak je posílám na zahradu. Až se vyječí,smí teprve domu.
U kousání jsem to zarazila hned.Vrhali se totiž ani né tak po sobě jako po mně,takže jsem to oplatila,aby měli tušení,jak to bolí.Zní to drsně,ale přešlo je to.
Vydrž,je to určité období,ale přejde to.L.

Re:

Ahoj,
já tohleto tedy neznám.... Naučila jsem se předcházet situacím, kdy by mohl být řev. Takže scény byly až v pozdějším věku. Ale moje děti jsou možná klidnější. Také jsem je nenechala nikdy pořádně rozjet.
Neporadila jsem.... jen bych určitě utnula scény hned na začátku, žádné vyjednávání. Jana

Re:

Obrázek uživatele veruna

Ahoj Katko, jdu tě uklidnit. Přejde to!!! Holkám je nyní 29 měsíců a já hodně často vzpomínám jaký to bylo před rokem psycho :-)). Teď je to obrat o 100% a já si to vážně užívám a jen se hrozím, jak se blíží konec MD zrovna, když jsem si to začla užívat. Tak vydrž a věř, že to bude lepší! Ty boje v kočáru mám ještě v živý paměti ;-) a kdybys je viděla teď, když jednou za čas vytáhnem golfky, tak tam sedí jak 2 nejhodnější vzorňušky a užívají si jízdy kočárem :-)). Pevné nervy! Věra

Re:

Ahoj Katko,
myslím, že jsi nikde neudělala chybu, prostě jsou Vaši kluci živější a navíc ty různé scény probíhají asi všude. Já mám taky často pocit, že s dětmi pořád bojuju (páreček 23 měsíců)a přijde mi, že kamarádky s jedním dítětem či klasickými sourozenci to mají mnohem více v pohodě. Ale asi jde o prostě o to, že vše máš dvakrát, každou kravinu po sobě opakují, což u ne-dvojčat tolik nefunguje. Já aktuálně asi nejvíc bojuju s tím, že děti zcela ignorují nebo bojkotují moje pokyny, nejdou se oblékat ven, nejdou si mýt ruce, atd, a je to opravdu o nervy furt je přemlouvat, prosit, vyjednávat, vyhrožovat, pořád dokola.
Nějaká rada? Nevím, odreagovat se od nich, zařídit si hlídání. Nebo mi přijde taky osvěžují, že chodím každý týden, vždy na střídačku, plavat pouze s jedním z nich, druhý zůstává s babičkou. L.

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Katko, nepůjčila sis náhodou moje děti???? Je jim skoro 16 m., tedy zdá se mi, že to bude věkem, možná povaho. U ná taky velké drama, plácneme sebou o zem, případně předvedeme "hadrovou panenku" (neneseme váhu na nohou a povolíme všechny svaly), říkáme ne-ne-ne a ještě k tomu hýbáme prstíkem jako ty-ty-ty (to odkoukaly od dědy,kterého fakt vidí ne moc často) a po procházce je nástup do kočárku boj kdo z koho a já mám naštěstí ještě větší sílu... jen se bojím, že mě někdo udá na sociálku pro trápení dětí, neb ječí na celý park, jsou prohnutý do luku a já je cpu do kočáru...

Katko, zjevně neporadím. Já tedy občas zvýším hlas a za kousání, házení hračkama nebo když něco třikrát zopakuju a vídím, že to schválně dělaj dál (nejlépe když odejdou do kouta a otočí se ke mě zády a myslí si jako, že jsem fakt blbá a nevídím, že koušou tu knížku dál....), tak je odnáším na chvílí do ohrádky na "odpočinek". Většinou už ví, co je čeká a ječí už po cestě, občas to zopákneme, když se chování nezlepší, ale jednou to většinou stačí....

Sorry, neporadila jsem, snažím se o disciplínu, ale všechny moje kámošky říkaj, že to je prostě věkem....

Taky mi občas tečou nervy, např. když si po 150 sundaj v autobuse boty a když jim je konečně nechám na hraní, tak je začnou házet kolem sebe...

Ale jinak jsou to moje zlatíčka, moc miloučný, celkově fakt hodný, nemůžu si stěžovat, já si myslim, že je to projev flustrace, že se nemůžou vyjádřit nebo že prostě není po jejich...