Skip to main content

TIK V OBLIČEJI - jak jsme dopadli...

Ahoj maminky, píšu až po více než týdnu, mezitím nás schvátila choroba, museli jsme doktory odložit.Tak tedy...
Včera jsme navštívili pana doktora neurologa, vynikající praktik, s dětma jedna ruka, naše Nikča z něj byla absolutně nadšená, co mám povídat, jednoduše kamarádi na život a na smrt, okamžitě si ji získal a vytřepala mu vše, co já z ní nedokázala dostat za několik měsíců...co dodat, chlapi to asi s ženskejma umí líp :-)
Na chvíli mne odpoklonkoval ven a pak zase Nikolku, abychom se vystřídaly-je to jasné, problém je ve školce, neřekl mi konkrétně co nebo jak, ale nejedná se o týrání psychického charakteru, ale fyzického!!!Řekla jsem mu, že jsem za učitelkou ve třídě byla, ta však popřela, že by se cokoliv mohlo takového ve třídě dít, nicméně mi mudr. řekl, že se těžce učitelce bude přiznávat, že už 3-leté, potažmo o něco starší dítě je schopné šikany a navíc v její třídě a ona to nevidí, takže se nemáme nechat odbýt a popřípadě navštívit ředitelku a zásadně toto řešit.Dostala čtvrtinku diazepamu, ale jen na noc po dobu 4 týdnů na 4 dny v týdnu, kdy jde do školky, tedy v po začnem a ve čtv večer dám poslední, pak pauza.
Byla týden doma, a její tik jakoby téměř vymizel, občas mrkla, ale nic závažného, prostě pohoda a bylo to i na ní znát, veselá, hravá, jinak přijde ze školky zakřiknutá, mrzutá, ubrečená...unavená.
Doma jsem si s ní včera hrála na školku, že já jsem ona a Nikča že bude jiná holčička nebo co bude chtít, zprvu byla pí.učitelka, ale pak se z ní stala "kamarádka Áda" a uštědřila mi několik pohlavků,brala mi hračky,tahala mě za vlasy,strkala do mě, prý ze srandy... nechala jsem ji až kam zajde a s manželem jsme zírali,... -často chodí bez gumiček a sponek domů, je poškrábaná, ...no nespojovala jsem si to, až do teď!!!Bylo mi večer úplně na nic.
Zítra jdeme do školky, tak písnu, jak jsme pochodili, pokud nenajdeme řešení, jsem ochotna ji nechat doma, sama jsem učitelkou na 1. i 2. stupni, se šikanou jsem se setkala, je to velice ošemetná situace, ale nikdy jsem si nemyslela, že budu stát na druhé straně a řešit pozici týraného, cítím se jakoby někdo blížil mně - je to děsné...
...tak krásný slunečný den...

Re:

Ahoj, docela souhlasim s Belindou. Nas 6ti lety syn je takovej rozumnej a klidnej a jeden z jeho kamaradu je naopak nevyzralej a takovej nepredvidatelnej. Parkrat naseho davida bouchnul do bricha a tak ruzne - nastesti se s nim vidame je 1x do roka na prazdninach. Nas David vi, ze se prat nema tak se nechce branit, ale ja jsem mu vysvetlila, ze v tomhle pripade musi. Musi ukazat tomu druhemu hranice. nikdy neutocit prvni ale branit se. I kdyby mu pak ucitelka/maminka utocnika vynadala. Hlavne aby ten agresor vedel, ze tudy uz cesta nevede.
Takhle to vnimam ja.
Pa jana

Re:

Ahojky, tohle jsme řešili dvakrát (se synem nyní 8 let - 2. třída MŠ, tehdy 5 let a 2. třída ZŠ - 7 let; a před rokem i se synem nyní 4 roky - 1. třída MŠ).
Před učitelkou, když měl mladší otrhané nateklé uši a byl podrápaný, jsem dost nahlas (aby to slyšely i ostatní děti) jsem Petříkovi řekla, že když ho někdo bude takhle trápit (napadat, tahat za uši apod.), nemá se ostýchat a má mu dát pěstí. Učitelka souhlasila.
Stejně tak s prvním synem, kde to bohužel proběhlo na ŠVP a musel si to týden odtrpět, byl to pro něho nepříjemný zážitek. Po druhé ho kopal jeden kluk v šatně, to jsem i viděla na vlastní oči - kluka jsem si vytáhla před družinářku a tam mu vyčinila. Od té doby byl pokoj.
Nyní starší chodí na bojové sporty a musím říci, že se to více neopakovalo - řešilo se to tenkrát i s ředitelkou. Kluk byl donucen se Martínkovi omluvit a slíbit, že se ho už nedotkne.

Hlavní, co děti musí vědět je, že se musí umět bránit. Málokdy se v životě najde kolektiv, kde budou všichni hodní a není řešením dát je psyč do jiného kolektivu nebo zpátky domů. Děti musí získat seevědomí a jistotu, že si na ně nikdo nesmí násilné chování dovolit. Taky je rozdíl klučičí laškování a rvačky jen na oko od šikany. Ale vždy je dobré, když se ten bitý dokáže postavit útočníkovi a jednu mu vrátit. Nutné je to zachytit hned v začátku, dokud dítě není ubité a absolutně bez sebevědomí - důležitá je komunikace s dítětem, otázky na kamarády, na to, jestli někdo ve školce zlobí a tak podobně. Když z dítěte vypadne, že je tam někdo, kdo zlobí či bije děti, dobré je zbystřit a vysvětlit dítěti, že kdyby to zkoušel na něj, MUSÍ SE BRÁNIT. Případně to říci paní učitelce, ale pozor! Děti nechtějí být za žalobníky, což je pro ně ostuda. Lepší, když se svěří rodičům.

Re:

Ještě mě napadlo, jak jsou na tom s "kamarádkou Ádou" ostatní děti? Nestěžuje si na ní ještě někdo jiný, abys našla spojence. Tady je o pár let starší kluk, kterého právě ve školce nechtěli protože byl zlý na ostatní. Já jsem ho zažila jen na hřišti, a zlý opravdu byl, ale jen když viděl, že mu to prochází. Ale to jsem odbočila, jen jsem chtěla napsat, že to jde když se chce. Měla bys zjistit jak se chová nebo spíš chovala pí učitelka, při útocích té Ády. Nevěřím, že by si na ní vaše Nikolka ani jednou nestěžovala. A jak je možné, že si pí učitelka ničeho nevšimla, ani když jsi jí na to upozorňovala? Teda to je fakt hrozné....musela to vědět, mrcha jedna. Nevím, je to moc těžké, co vymyslet, aby to Nikolce opravdu pomohlo. Možná bych před tím rozhovorem s pí řiditelkou zavolala na tu inspekci a optala se jak takové případy řeší a zda můžete počítat s jejich pomocí. Držím palce. Alena

Re:

Ahoj, jsem ráda, žes napsala. Byla jsem z toho příspěvku dost vedle, starší šla tenhle rok do školky poprvé.
Dost jsem o tom přemýšlela, být na tvém místě jdu rovnou za ředitelkou. Psala jsi, že jste to loni řešili s učitelkou i maminkou holčičky a nic se nezměnilo. Já si osobně myslím, že to přehlédnout nelze, učitelka ve školce s praxí to přece musí poznat. Školka není základka, kde učitelky hlídají žáky jen při vyučování. Ona to spíš nechce řešit. Jestli to nebude chtít řešit ani řiditelka, pohrozila bych stížností. Školky taky patří pod školní inspekci ne? Také bych požadovala vyloučení té zlé holčičky ze školky. Variantu jiné školky bych zvažovala jen, kdybyste už v tuhle neměli důvěru, a tomu bych se ani nedivila. Ale nejdřív bych do toho pořádně šlápla. Ať si pí učitelka také užije.
Důležité je, aby byla v pořádku Nikolka, moc jí to přeju, ony to ségry dvojčat nemají jednoduché. Držím palce a třeba ještě napiš jak se to vyvíjí. Alena

Re:

Obrázek uživatele LucieR

Ahoj Zdeni,
to je fajn, že se rychle přišlo na příčinu. Třeba si i učitelka zapíše za uši, že problémy se musí řešit. Nikče přeju bezstarostné dětství, ať vyberete jakékoliv řešení!
Lucka

Re:

Ahoj Zdenuli,
tak to je fakt síla. Myslela jsem, že takové věci se dějou až tak na základce na 2. stupni. Přeju, ať se všechno vyřeší k spokojenosti malé a budu ráda, když dáš vědět, co školka na to. Papa. Jana

Re:

Ahoj,
tak to tedy zírám. No chápu, že si toho paní učitelka nemusela všimnout, ale po upozornění by mohla dcerku sledovat jestli se jí něco neděje. Držím palce, ať se vše vyřeší a malá je v pohodě. Snad to nebudete muset řešit tím, že jí vezmeš z kolektivu nebo změnou školky. Je na nás dospělých, abychom stanovili hranice a "kamarádce Adě" by měl někdo vysvětlit, že se to nedělá. A také upozornit rodiče, možná ani nevědí, co jejich dcerka dokáže. Mám velmi živou dceru, se sklony všechny řídit a vůbec se mi to nelíbí a chápu tedy, že to možná rodiče ani nechtějí vidět. Ale třeba se doma opravdu chová uplně jinak.....V každém případě držím palce a napiš jak jste dopadly. Petra

Re:

A ještě jsem chtěla dodat, že pokud se k tomu ve školce postaví tak že to nechtějí řešit, tak bych asi neváhala a zkusila dát dítě jinam.

Jen tak otázka co ringu. Dá se třeba dítě udat v poradně? Když rodiče nebo učitelé nechtějí spolupracovat. Dá se nějak účině bránit, protože ustup jen nasměruje agresora na jinou obět. Moje řešení bylo spíš štěstí a kluk asi nebyl uplně zlý, jen blbnul a potřeboval usadit. Ale to tak většinou nebývá.

Re:

Zažila jsem to když byla Bětka v první třídě. Ve škole nechtěli nic slyšet tak jsem si počkala na kluka a zvedla ho za triko nad zem a vysvětlila mu jak se bude chovat k mé dceři.
Ani nemuk a než jsme se přestěhovali mě uctivě zdravil.
S Bětkou se loni setkali na srazu základky a společně se zasmáli. Prý mi vzkazuje že byl hruzou bez sebe ještě hodně dlouho a jako výchovná lekce že to bylo k nezaplacení.
Už jsem řešila i šikanu ve školce a to přímo s maminkou dítěte a s dítětem. Mamince jsem řekla, že jestli jí připadá normální vychovávat dítě tak aby se prosazovalo stylem, že jinému dítěti teče krev, tak že si o tom popovídáme na sociálce.

Nechci se školky zastávat ale už loni jsme tu psala, že v tom chaosu co tam mají ve frekventovaných časech to učitelce může uniknout, zvlášt když se děti pořád nějak poštuchujía když si agresor dává pozor aby to nikdo neviděl.

Re:

Ahoj,držím palce ať se to ve školce vyřeší.Já bych asi už neměla důvěru a našla školku jinou,pokud by samozřejmě byla možnost.

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Zdenule, to je fakt síla. Hlavně, že se na to přišlo.... Díky, že jsi sem napsala, jak to pokračuje.... Myslím, že bys mohla pro nás ostatní, ač doufejme, že je nebude potřeba napsat jméno pana doktora neurologa a kde (alespon orientačně ho hledat). Teda pokud by Ti to nevadilo....Vím, že nechat děti takhle rozmluvit nedokážej jen tak někdo.... Máte štěstí, že jste narazili na takovýho odborníka.... At to jde dál dobře.