Skip to main content

Vyšetření sluchu

Ahojky všem, jsem moc ráda, že už to tu zase funguje. Tak jsme byli s holkama u paní doktorky na očkování a opožděné dvouleté prohlídce. Holkám je čtvrt na tři (27m) a jejich mluvení je asi tak na bodu mrazu. Umí sem tam nějaké to slovo, ale každá asi max 15. Naše doktorka by to prý neřešila, protože holky strašně moc komunikují spolu a nás nepotřebují, ale raději jsme dostali doporučení k dětskému psychologovi. Nevíte, jak takové vyšetření vypadá a probíhá? Ještě máme jeden problém a ten řeším více. Eliška mi přijde, že špatně slyší. Když na ní mluvím tak, že na mně vidí, tak to jde, ale jakmile je otočená, tak reaguje až na hlasité a někdy hodně hlasité zavolání a občas mi přijde jako duchem někde jinde. Dostali jsme tedy další doporučení na ušní a jako prevenci i u Vendulky, ale problém je pro mně v tom samotném vyšetření. Prý jsou pouze dva způsoby. Jedno se dělá v tiché komoře, ona sluchátka na uších a říká, které tóny slyší a které ne a na to je prostě malá, kór když nemluví a druhé je pod celkovou narkózou a do toho se mi vůbec ale vůbec nehce a přijde mi to příliš rizikové. Nevíte moc prosím a nějaké jiné pro ní šetrnější variantě? Není něco, čím to můžu zkusit já sama doma? Jsem z toho docela nešťastná. Prosím za jekékoliv rady či zkušenosti.
Všem předem mooooc děkuji. Zdraví Jana a berušky

Re

Máme 18měsíční dvojčata a Tomík po absolvování půlročních chemoterapií(rakovina mozku)má horší sluch.Dělali mu vyšetření několikrát ještě na onkologii.Buď jak je tu psáno mikrofonek do ucha a sestra sledovala a nahrávala nebo do ho dali do celkové narkozy a na sále mu na hlavičku a ouška "přilepili drátky" a dali sluchátka a přes pc pozorovali.

Moc díky

Holky všem moc díky za reakce. Pro dětského psychologa jsem se nakonec rozhodla, ale pro toho, jak psala Kačka. Také si myslím, že dítě je daleko lepší pozorovat v domácím prostředí kde to zná, než v ordinaci, kde by byla poprvé. Holky jsou hlavně takové, že jim chvilku trvá, než se rozkoukají. To vyšetření uší už bude složitější, ale určitě nějaké podstoupíme. Zatím zkoušíme na radu to domácí a je to tak půl na půl. Chci zajít na ORL a nechat jim pořádně pročistit uši, jestli tam náhodou není jenom zátka. V případě že by to nepomohlo, tak holt přistoupíme na to vyšetření. Leni mejlíka jsem dostala, moc za něj děkuju, ale bohužel vůbec nebyl čas napsat, ale dneska určitě napíšu. Holky ještě jednou vám všem moc děkuji za rady a povzbuzení. Přeji všem krásný den a užijte si poslední zbytky teplého sluníčka.
Zdraví a moc děkuje Jana a berušky

Re:

Ahoj Jani,
k tomu orietnačnímu vyšetření doma- zkus zezadu postupně na 1m,2m,3m až zhruba do 6m říkat něco, co by jinak malou zaujalo- třeba u nás funguje spolehlivě "koko", dítě by mělo zvládat reagovat na šepot z 6 metrů 1 uchem. U menších dětí je tato orientační zkouška ale hůře proveditelná, tak si prozatím pro sebe otestuj obě uši najednou. Reakci na řeč a pak na šepot.
Na foniatrii se vyšetřují centrální a periferní poruchy sluchu- periferní-jestli není nějaká např. mazová ucpávka apod a centrální-větš. vrozená ve vnitřním uchu nebo na úrovni sluch.nervu. V té komoře dítě podle sluchátek ukazuje např. obrázky apod., mělo by rozumět základním slovům a pokynům-jinak to není objektivní a nebo se dělají vyšetř. mozk. potenciálů-něco jako eeg a to se domluvíte s paní doktorkou. Foniatrickou kliniku na Žitné bych určitě doporučovala.
Pro rozvoj řeči je určitě dobré cvičit sluchovou paměť- opakování slov, dokončování rýmů z písniček, říkanek,opakování i nesmyslných spojení (u nás oblíbené jabadabadů,pitipipaptybum, apod-i kdžy to děti nezopakují přesně,baví je to), zkusti tleskat rytmus slov, jen tak pro zábavu, opakovat zvuky, počet vzuků (kuku, kukuku apod).
Držím moc pěsti a kdyby něco napiš mi na mail..
Gabka

Re:

Deniso, metoda nic nehrotit fungovat může, ale jestli je opravdu někde problém, řešit se to musí. My taky čekali a dávali dceři čas, opravdu hodně řešit jsme to začali až ve 4letech, a zjistili jsme, že problém má. Kdybychom to nechali a uklidňovali jsme se, že z toho vyroste, tak by z toho jistě vyrostla, ona by si svůj způsob, jak se s tím poprat, našla, ale zbytečně bychom jí to uedělali těžší. Já jsem taky vyčkávací, ale je fakt, že jsem to měla řešit mnohem razantněji mnohem dřív.
Mmch, my si spolu s naší logopedkou myslíme, že dcera dysfázii zdědila po manželovi, že ani on není v tomto směru úplně v pořádku. Ale u něj se na to jeho rodiče vykašlali, nic neřešili, a on se s tím samozřejmě popral, našel si svou cestu, i když v některých věcech je dneska trošku limitován. A to je škoda.

Re:

Ahoj,
já mám nedonošené kluky a vyšetření sluchu jim dělali cca v půl roce. Tohle vyšetření se dělá asi všem miminům, takže nevím jestli je možné jej aplikovat i na větší děti. Probíhalo to tak, že jim do ouška zavedli mini mikrofon a na elektronické stupnici, sestra sledovala procentuální funkčnost ucha. Vysvětlila nám, že střední ucho jako takové taky vydává nějaký zvuk a to se při tomto vyšetření měří. Dítě by mělo být klidné a musí být ticho, nemělo by být nachlazené. U jednoho kloučka nám to nešlo změřit, protože měl v uších hodně mázku, ale to jsme tehdy nevěděli. Tak jsme byli na dalším vyšetření, kdy měl na uších klapky, a na hlavě měl přilepené 4 sondy, taky musel být v klidu (pil mlíko), měření dělal počítač. Celé to trvalo 20 minut, ale říkali že to může trvat i 60 minut. Jedna moje známá, co má nedonošeného kluka, tak ti to dělali několikrát, ale on ty klapky na sobě nesnesl, takže mu to měřili ve spánku (v noci), byli tam na 1 den hospitalizovaní. Výsledek u nich byl že neslyší, a přitom když se ho doktorka zeptala jak dělá kravička, tak jí odpovědl BÚ (měl tehdy něco kolem 1 roku). I doktorka uznala, že slyší, ale prostě přístroj měří svoje. Pak se v tom vyznej :-)
S tím mluvením bych to taky nějak nehrotila, moje kamarádka do 3 let jen ukazovala prstem a říkala "Gggg", taky si mysleli, že už mluvit nebude a dneska mele pantem furt.
Já jsem pro metodu, nic nehrotit.
Tak se držte, a ahoj. Denisa

Re:

Jinak velmi si chválí dětskou psycholožku Krejčířovou, my jsme u ná nebyli, má velmi narváno, ale prý je skvělá. Myslím, že je v Praze v Krči.

Re:

Jani, moje nejstarší dítě má diagnostikovanou vývojovou dysfázii expresivní. Tzn poruchu komunikace, špatnou schopnost se vyjádřit. Cca do 2let to bylo tak v normě, slova opakovala dobře, ale když ani ve 3letech nebyla schopná samostatně vytvořit větu jinou než o 2slovech, šli jsme k logopedce. Ta se nejdřív přikláněla k opožděnému vývoji řeči, k tomu i okolnosti v rodině - měli jsme malá dvojčata, dcera se snižovala na jejich úroveň, žárlila. Když se to ale nelepšilo tak, jak by mělo, byli jsme odesláni na foniatrii, pro kontrolu sluchu. Před tím jsme museli na dětskou psychologii. Závěr byl takový, že dcera má poruchu komunikace, její intelekt je ale průměr až nadprůměr. Spoustu věcí zvládá (jemná a hrubá motorila ok, hudební sluch i jazykové nadání projevuje), ale například naprosto přeskočila fázi "proč", občas nerozumí zadanému úkolu nebo pokynům "zavři dveře, podej ...". Je vidět, že nyní skoro 3letá dvojčata mluví ve větách, a ona je jakoby na jejich úrovni. Paradoxně oni ji ženou kupředu. Taky nám hodně pomohla školka a zařazení do kolektivu. Jen je velmi neprůbojná a moc klidná, což jí nijak nepomáhá. Čeká nás spoustu práce, pravidelná docházka na logopedii, kontrola na foniatrii, myslím, že jí nebude moc vyhovovat frontální způsob výuky (klasika výuka od tabule), vyhovovala by jí Montressori škola (ale je od nás celkem daleko a narvaná, takže to nebude technicky proveditelné).
Proč to píšu - na té foniatrii zjistili, že má hodně ucpané uši, vyčistili jí to, a dokonce zaléčujeme nějaký bacil, co v těch uších měla. Foniatrii moc doporučuju v Praze v Žitné na Foniatrické klinice, je tam výborná paní docentka, ale taky jsou tam velmi dlouhé čekací doby. Takže u nás je problém částečně i v těch ouškách.
Jinak já fakt nedoporučuju jen prostě čekat, že se rozmluví, ale v těch 3 letech fakt k logopedovi zajít, příp i uši nechat zkontrolovat.

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Jo, ještě jsem chtěla dodat, že v zahraničí a zdá se i taky je standard, že při opoždění řeci, se nejdřív zjištuje, zda není problém se sluchem a pak až teprve se postupuje k logopedovi a psychologovi....Zjistilo se třeba, že děti, co jsou silní alergici mají problém s řečí, ale to pramení z problémů se sluchem....At to dobře dopadne...

Re:

Obrázek uživatele Lenule76

Ahoj Jani,
zdravím Tě po dlouhé době. Vím, že jsme se na tohle téma už bavily, myslím to, že Berušky nemluví. Já nejsem odborník, tak jen jsem chtěla napsat, že Ti držím palečky a moc přeji, aby nebyl žádný problém a aby šlo pouze o momentální situaci, kdy Eliška opravdu "sylší" jen když se to hodí.
Před x lety jsem pracovala na ORL, a vyšetření sluchu probíhalo mimo jiné způsobem jakým popisuješ tzv. audio vyšetření, je bezbolestné a výsledkem je "graf". Jinak často lékaři zkoušeli sluch tak, že malý pacient seděl na klíně rodiče, měl zacpané ouško rukou a v povzdálí stál lékař a šeptem nebo polohlasem říkal jednoduchá slova a ta měl pacient opakovat. Podmínkou byl absolutní klid :-) Nevím zda by to šlo už na Berušku aplikovat, když přeci jen nemluví ... možná by to šlo třeba s napodobeím zvuku zvířátek .. nevím. Nic méně tohle mě napadlo.
Držím palečky, ať je vše v pořádku. A budu ráda, když se ozveš, posílala jsem Ti před nedávnem mailik, snad dorazil.
Zdraví vás všechny Lenka a kluci

Re:

Ahoj Jani,
to, ze nehovoria nemusi nic znamenat.
Nasi dvaja tiez nehovoria tolko ako rovnako stare deti v nasom okoli, ale na druhej strane maju socialne zrucnosti, ktore zas nemaju tie druhe deti. To, ze menej rozpravaju pripisujem aj tomu, ze sme cez den samy traja a v case, ked pri jednom by sme chodili a stale si nieco ukazovali, tak ja som musela dvoch kojit, prebalovat a pod. a toho casu som mala rozhodne menej ako pri jednom alebo dvoch detoch po sebe. A este su dalsie veci, ktore podla mna spomaluju ich rec a nie je to tak, ked mas jedno dieta alebo po sebe deti. Napr. opakuju po sebe blbosticky, co si jeden vymysli. Alebo ked mali okolo roka, tak knizky ich bavili, ale dalo sa citat len ked sme boli dvaja na dvoch, inak sa strasne rozptylovali. Podobnych veci by som urcite nasla este vela. Takze ja som nasich v tomto smere prestala porovnavat a kedze s manzelom doma vieme, ze co to vsetko obnasa a hlavne obnasalo, ked boli mali, tak o to viac sa tesime, ked sa podari nieco nove.
Ale inak ja by som tu rec neriesila s psychologickou ale s logopedom. Kamoska chodi teraz kvoli koktaniu dcerky (2,5r) k jednej velmi zlatej a fakt jej to pomohlo a pride mi, ze psychologicka ti nepomoze, akurat zhodnoti, ze ci su deti v norme alebo nie. Naopak s logopedickou budu robit recove aktivity a to je to co by vam mohlo podla mna pomoct rozkecat sa.
Eva

Re:

Obrázek uživatele Olitwins

Janici,
pro klid duše (minimálně) bych na vyšetření určitě šla. Já jsem byla s dcerou v 1 roce, protože se mi taky zdálo, že reaguje jen občas a často je "mimo".... Testovali to tak (v zahraničí, kde jsme bydleli), že jí do sluchátek pouštěli zvuky a zjišťovali, zda je otáčí-reaguje.... Test vyšel normálně. Manžel celou dobu řikál, že reaguje, jen když chce. Musím říct, že v našem případě je to naštěstí pravda... Ač ne ideální. Často na ní volám a dělá si svoje...., ale když zavolám něco, o co má zájem (nejlépe "mlíčko"), vždycky přiběhne HNED i když je ve vedlešjím pokoji.... S psycholožkou mám zkušenosti, že je dobré tam zajít, ale udržet si odstup. Málokdy, nebo asi nikdy se nestane, že Ti řeknou "Tvoje dítě je naprosto v pořádku"....a to je myslím někdy zbytečný stres, alespoň v mém případě... např. dcera měla z psycholožky totální hrůzu, úplně se sekla, vůbec s ní nekomunikovala, prostě jako by byla vzduch... psycholožka z toho udělala bůhvíjaký šílený závěry, ač moje dcera je normálně velmi (někdy až příliš) společenský a sociální stvoření... no víckrát jsem tam už nešla.... ačkoli předtím měla nějaký dobrý dopouručení.....

Re:

Ahoj,tak já mám zkušenosti se dvěma psycholožkama.poprvé jsme byly ve dvou letech z důvodu těžké nedonošenosti.pani se mi vůbec nelíbila,v pozvánce stálo,že se nemáme ničeho bát a že i úzkostné děti většinou dobře spolupracují,to by ovšem nemohla být tak nepříjemná osoba.po Matýskovi chtěla vkládat tvary,kreslit,chodit po schodech,ukazovat na panence oči,uši...,chodit podél provazu atp.Po Štěpánkovi nechtěla skoro nic a rovnou mi řekla,že je to půlroční dítě(je postižený),ale mentálně v té době byl tak v roce podle mě.tato psycholožka je známá tím ,že postižené háže do jednoho pytle,já to věděla a přesto tam šla a moc toho lituji,dost mi to ublížilo.podruhé jsem si vyžádala psycholožku z rané péče která přijela k nám domů a bylo to úplně o něčem jiném.pozorovala Štěpánka a vyptávala se mě na vše,žádné tabulky.budu o ní žádat ted znova a chci,aby se mi podívala i na Matýska.takže za mě bych řewkla,že hodně záleží na psycholožce.určitě je to dobré preventivně a pocit,že nic nezanedbáš.že ti nemluví nemusí nic znamenat,Matýskovi se taky hoodně dlouho nechtělo až ted začal víc(koncem listopadu nám budou tři)a jeho výslovnost je hrozná i proto ho nechám prohlídnout psycholožkou znova abych nic nezanedbala.s ušima zkušenost nemám.tak hodně štěstí.papa