Skip to main content

Obroda lidství v rodině - seminář leden 2010

Obroda lidství v rodině
„Výchova láskou“
6. - 7. ledna 2010 se konal v Brně 2denní seminář pro odbornou veřejnost Motto:
Výchova dítěte by byla ideální, kdyby se obešla bez fyzických trestů a trestů odnětí lásky izolací dítěte.

Nabízíme vám reálnou možnost, jak vychovávat dítě v lásce a radosti a ne ve strachu a pod tlakem.
* Dítě je vychováváno v bezvýhradné lásce
* Emoční konfrontace konfliktů
* Řád v systému rodiny (rodiče mají první místo)
* Důsledná výchova (co dělat s dítětem v určitém věku – batole, předškolní, v pubertě atd.)Program:
1. PhDr. Jiřinka Prekopová (výchozí přednáška – 2 hodiny) - O tom, co dítě a manželství potřebuje
2. Práce ve skupinkách – cvičení empatie, zrcadlení, konfrontace, smíření – zpětná vazba
Skupiny:
Zdravotnictví (lékaři, sestry, duly)
Sociální pracovníci
Pedagogové
Rodiče
3. DiskuzeDoporučená literatura:
* Pevné objetí – brána k vnitřní svobodě, J. Prekopová
* Děti jsou hosté, kteří hledají cestu, J. Prekopová
* Rodiče mohou dělat chyby, J. Prekopová, (vyjde r.2010) Základní teze OBRODY LIDSTVÍ V RODINĚ

Nejpodstatnější usměrňovací silou v životním stylu rodiny je bezvýhradná láska mezi otcem a matkou a mezi rodiči a dětmi. Jen tato láska otevírá brány pro osobní svobodu.

Konflikty se řeší zásadně empatii (vcítění se do druhého člověka), která se naplno žije při emoční konfrontaci. Každý z těchto dvou lidí vyjádří v 1. osobě tváří v tvář svou bolest, takže se ten druhý do něho může vcítit a možná pro podruhé vzít více ohledu („Mám na tebe zlost, když si neuklízíš svoje věci.“ „Bolí mne, když na mne křičíš.“) Konflikt nesmí být vpůli přerušen a usmíření nesmí být přerušeno na někdy jindy. Svár končí výlučně usmířením, tj. potvrzením bezvýhradné lásky („Mám tě přesto ráda, i když zlobíš.“), jak praví biblická moudrost: „dříve než zapadne slunce nad vaším hněvem“. Tělesná blízkost mezi těmi dvěma během jejich konfrontace se řídí podle věku a stupňuje se podle míry bolesti. Proměna zlosti a smutku do bezvýhradné lásky a radosti se může v lehkých případech odehrát jen během rozhovoru a kontaktu z očí do očí (bez dotyku), v těžších případech je třeba dotyku (např. ruky, která bije nebo i úst, která plivou, nohy která kope) a pro těžká zranění, která nejdou slovně zpracovat, je třeba pevného objetí (např. žena se distancuje od muže, který ji nepodržel, aby se vyplakala po úmrtí dítěte).

Pod tímto zorným úhlem se jeví nepřístojnost všech tělesných trestů i trestu odnětí lásky („time-out“). Zamezují totiž proces emoční konfrontace, ústící přes empatii do bezvýhradné lásky.

Tento životní styl určují rodiče v jednotném spojení a především dávají v tomto smyslu dětem vzor. (Je to podobné jako pravidla silničního provozu, např. přednost zprava). To znamená, že své vlastní konflikty, pokud jsou tematicky dětem přístupné, v jejich blízkosti konfrontují a smíří se spolu. Ukazují dětem, že chtějí své vlastní rodiče i tchýni a tchána přes všechny výhrady milovat nebo alespoň ctít. Totéž se týká postoje k biologickému rodiči dítěte ze strany nevlastního rodiče (adoptivní rodiče, pěstouni, rodiny po přijetí embrya v rámci asistované reprodukce, surogativní matka – náhradní matka).

Předpokladem pro pěstování této životní formy je řád v systému rodiny. Rodiče mají první místo tím, že přišli první a tím, že si je vzájemně dávají. Děti mají druhé místo. Rodiče dávají bezvýhradnou lásku, bezpečí, péči, orientaci v hodnotách, vzor a postupně možnost k osamostatnění a dítě tyto dary přebírá. V sourozenecké skupině má každý z nich místo podle doby narození (prvorozený má první místo, druhorozený má druhé místo atd.).

Přirozenou prevenci zbytečných konfliktů zajišťuje důsledná výchova tím, že určuje pravidla a stará se o jejich dodržení. I zde platí působnost vzoru. Rodiče dodržují tatáž pravidla, která zavedli pro děti. Ve výchově dětí mělo dbát na to, že vyslovené „ano“ je „ano“ a vyslovené „ne“ je „ne“, aby se dítě dokázalo orientovat a samo v budoucnosti bylo důsledné a dokázalo jasně vyjádřit svoje pocity, potřeby, požadavky.

Přestože se rodičům zavést tento zdravý životní sloh do praxe nepodaří (z jakýchkoli důvodů) nebo v případě zavedení nepřináší účinek, doporučujeme se obrátit na terapeuty TPO dle Jiřiny Prekopové (viz seznam na www.prekopova-pevneobjeti.cz).

Tento životní sloh slouží ve své podstatě jako prevence rozvratu rodin, vztahů a poruch vývoje jednotlivých osobností.

Takovéto působení v rodinách, založené na empatii, může v budoucnosti zcela jistě ovlivnit chování celé společnosti a daleko více se bude dařit mimo jiné i solidaritě s lidmi nemocnými, starými a obecně neschopnými se o sebe postarat.