Průběh týdne :Zúčastnění totálně zaplnili jak Hotel Jedlová tak chaloupku – depandance Lenka
Sobota byla ve znamení pohybu nosičů (otcové), vybalovaček (matky), plavců a potápěčů (děti) a záchranářů (zbylí rodičové). Bylo tak nádherně, že by byl hřích být jinde než u bazénu (požární nádrže).
Jedna vada na kráse se však vyskytla. Roura, která loni u chaty Kristýna sloužila jako skluzavka, již byla použita k prohloubení místní studny. Tuto skutečnost nesly některé děti dost těžce.
V neděli pokračovaly vodní radovánky. Maminky začaly mučit svá těla na baru - cvičením.
Po večeři zorganizovaly velké děti bojovku pro rodiče a ostatní děti. Bojovka spočívala ve výstupu k Matoušovi (opuštěný kostel na kopci nad Jedlovou). Zde byly děti odměňovány za výdrž sprškou bonbónů a obrázků. Vloudila se však chyba, která vedla k nezdaru akce. Jako první dorazily k Matoušovi cizí (asi místní) děti a byly omylem odměněny také, a proto se nedostalo na poslední z dvojčat. Organizátoři to nesli těžce a měli velkou touhu po nápravě.
Cvičení maminek probíhalo jako vždy na baru, a to od neděle do pátku. Cvičení vedla Marcela Bergerová, která při něm „trápila“ průměrně 15 maminek. Dopoledne bylo naplněno posilovacím cvičením a odpoledne se z toho maminky vzpamatovávaly rehabilitačními cviky.
Pondělní dopoledne ještě panovalo slunné počasí. Děti řádily v bazénu a na houpačkách u Kristýny.
Po obědě se zamračilo a začala bouřka. V 15 hodin déšť ustal a tak mohl začít reparát bojovky. Tentokrát se šlo jen do třetiny sjezdovky a děti (organizátoři) si vymyslely úkoly pro děti i rodiče. V cíli dostali odměny už pouze ti správní účastníci. Reparát se podařil na jedničku s hvězdičkou.
V úterý ráno bylo zataženo. Děti kreslily křídami a ty větší si udělaly výlet do lesa s hlídači. Odpoledne pršelo a pro děti byl organizován program na chaloupce. Některé děti si našly zábavu v bahýnku u ruských kuželek.
Středeční ráno bylo mlhavé. Dopoledne proběhlo divadlo „Robochip“ o robotech, kteří ztroskotali na koňské planetě. Po obědě proběhla pro děti kimovka. Malé děti si měli zapamatovat obrázky a ty školou povinné skládaly ze slov text písničky.
Po kimovce bylo pro děti zorganizováno ježdění na koních. Z Deštného přijelo celkem pět koní, čtyři na ježdění a jeden na střídání. Některé děti musely být přemlouvány, některé nasedaly nadvakrát, ale všechny byly nakonec šťastné, že se svezly. Dva z koní neměly sedla ale děti, které nich měly jet si nechaly vysvětlit, že se mohou držet za hřívu. Největší odvahu prokázala Michalka Novotná, která když spadla tak se nechala okamžitě posadit zpět na koně.
K večeři byla toho dne vynikající, ale opravdu vynikající svíčková.
Tatínkové přišli na to, že pro ně se nic neorganizuje, a tak si uspořádali nohejbalový zápas o pivo. Utkání se zdařilo natolik, že pak bylo pořádáno každý večer až do konce dovolené. Výsledkem zápasu byl bohužel i zvrtnutý kotník jednoho tatínka, ale i ten se podařilo do odjezdu rozchodit.
Ve čtvrtek ráno, po dvou zatažených dnech, opět nádherně svítilo sluníčko. Mnoho rodin toho využilo k nákupním výletům do Deštného.
Ještě před obědem uspořádaly děti na baru divadelní představení „Poslušná kůzlátka“ (Kůzlátka vlka domů nepustila a ten zdechnul hlady). Představení svým průběhem strhlo Juráška Žáčka, který v jednu chvíli odchytil vlka.
Odpoledne bylo na baru divadlo vystřídáno maškarním karnevalem. Na baru proběhla diskotéka a poté slunečné počasí umožnilo i průvod masek kolem hotelu. Na závěr byly všechny zúčastněné masky odměněny. Po odstrojení masek se děti opět koupaly, zvláště u Indiánů se to hodilo ke smytí válečných barev.
Po večeři byl uspořádán táborák s opékáním buřtů. Na tento táborák navazovala po setmění noční bojovka pro malé děti. Děti šly v sourozeneckých dvojicích, kdy mnohé to dokázaly bez doprovodu rodičů poprvé v životě. V cíli na děti čekala odměna za odvahu v podobě plyšového kozla.
Odrostlejší děti měly samostatnou noční bojovku s úkoly, které musely cestou plnit.
Pro rodiče, kteří při čtení litují, že nemají doma plyšového kozla dodávám: Odměna to je hezká, ale protože vycházejí dvě děti na jednoho kozla, tak se několik dvojčat popralo o kozla ještě před usnutím, většina druhý den ráno a ty co se nepopraly v Jedlové o něj začaly bojovat doma. Takže buďte rádi, že Kozla nemáte, neboť se opět naplnilo v Klubu ověřené rčení „Daruj dvojčatům jednu věc, rvačkou se ti odmění“.
V pátek ráno jsme se zase probudili do slunečného dne. Toho bylo využito k pořízení společné fotografie dvojčat s kozly, kterou si přál pořídit jejich dárce (sponzorem byl pivovar „Velkopopovický kozel“ pozn.red.). Bylo po právě v čas dokud byly kozlové ještě „celí“ (viz výše).
Před obědem uspořádali hlídači pro děti přírodovědnou hru „Cesta do domečku“.
Po obědě proběhla dětská olympiáda Klubu dvojčat. Soutěže byly opět uspořádány odděleně pro velké a pro malé děti. Velké děti soutěžily v disciplínách: krátký a přespolní běh, hod a skok do dálky, nejhlubší předklon a přechod bazénu po kládě. Malé děti měly tyto soutěže: běh sounož a překážkový běh, slalom s bramborou na lžíci, košíková, kuželky, hod kroužky na cíl a také přechod bazénu po kládě. Děti co se bály převáděl či přenášel přes bazén patron disciplíny Ferda Šrámek.
Soutěží se zúčastnily všechny děti i miminka, ta však byla mnohdy zastoupena svými maminkami. Z toho vyplynuly takové výkony jako běh sounož s hlubokým kočárkem a slalom s miminkem místo brambory.
Po večeři proběhlo hromadné fotografování všech účastníků dovolené a dětem byly předány diplomy za účast na olympiádě.
Prosluněné sobotní ráno proběhlo v rámci balení, loučení a odjezdů zúčastněných rodin. Na rozloučenou jsme si vesměs přáli aby se takováhle parta lidí sešla i příští rok. A když k tomu vyjde i počasí jako letos, tak určitě nebudete litovat, když přijedete také.Večery :
Při příjezdu jsme se bohužel dozvěděli i jednu špatnou zprávu, která rozesmutnila snad každého ze zúčastněných rodičů, stoprocentně ty co jezdí pravidelně. Bar se otevíral v průběhu našeho pobytu pouze čtyřikrát, a to v sobotu, pondělí, středu a v pátek. Náplastí nám byl alespoň prodloužený provoz bufetu v nebarových dnech, ale bar je bar...
Vzhledem k velkému počtu účastníků a k malé možnosti dostat se ke kulečníku nebyl uspořádán kulečníkový turnaj. Jinak se však na baru pilně diskutovalo. V pátek večer pak proběhla na baru opravdu valná Valná hromada Klubu dvojčat a vícečat.Poděkování :
- personál a vedení hotelu Jedlová - za poskytnuté přístřeší a pohostinnost (až na ten bar) ,
- Marcela Bergerová - za vedení cvičení, po němž zůstaly maminky i nadále funkční,
- Petra Šrámková a Marcela Bergerová - za organizaci maškarního karnevalu,
- Petra Lechnýřová a hlídač Tomáš - za organizaci a vyhodnocení kimovky,
- Valentýna a Alžběta Bergerovy, Patricie a Vendula Mikolášovy, Jakub, Jan a Klára Rulíkovi
- za organizování bojovky a hlavně za její reparát,
- Valentýna a Alžběta Bergerovy, Jan a Klára Rulíkovi, Pavlína a Kristýna Keroušovy, Patricie a Vendula Mikolášovy, Markéta a Ondřej Baslerovi - za divadelní představení,
- Eva Baslerová, hlídač Tomáš - za režii divadelních představení,
- asi 15 rodičů a hlídači - za dozor (patronát) nad jednotlivými disciplínami olympiády,
- všichni zúčastnění - za bezvadnou partu.
Hluboce se omlouvám těm jejichž činy byly výše opomenuty.Odposlechnuté výroky zúčastněných :
* „Ony ty dětičky chodily tak smutně, s hlavičkami dolů.“ - Klárka Rulíková, s brekem po neúspěšné bojovce. Ve skutečnosti děti hledaly bonbóny pohozené v trávě.
* „Paní, jděte dál od toho koně ať Vás nekopne. On je nervózní, že musí ty děti vozit.“ - se dozvěděla Štěpánka Kaňková, když doprovázela svoje dítě jedoucí na koni.
* „To nevadí máme ještě dvě děti.“ - Radka Šťovíčková, když se jedno z dvojčat připletlo do nohejbalového zápasu a tatínkové projevili obavu o jeho zdraví.
* „No, ta maminka dvojčátek, víš mami.“ - Vendulka Mikolášová, když se snažila identifikovat jednu z maminek.
* „Tam bylo napsáno ‚Najdi šišku‘ a ne ‚Přines ji až do cíle‘ a já se pro ní musela vracet.“ - Týna (nebo Bětka?) Bergerová, k úkolu při noční bojovce.
* „Mami, ty zloběj jako my.“ - Michalka a Terezka Novotné, když slyšely brek jiných právě potrestaných dvojčat.Odkud přijely dvojčatovské rodiny:
- Praha - 13 rodin (Baslerovi, Bergerovi, Drncovi, Haubnerovi, Hickmanovi, Janečkovi, Kaňkovi, Mikolášovi, Novákovi, Novotných, Ondráčkovi, Šrámkovi, Rulíkovi - Žáčkovi),
- Lanškroun - 2 rodiny (Lechnýřovi, Prokopovi - Vaníčkovi),
- Most - 1 rodina (Rabochovi), - Slaný - 1 rodina (Štovíčkovi),
- Průhonice - 1 rodina (Visingerovi), - Třebíč - 1 rodina (Mikolášovi),
- Přerov - 1 rodina (Knejzlíkovi), - Hradec Králové - 1 rodina (Kocmanovi),
- Semily - 1 rodina (Havlíkovi), - Deštné v Orl. h. - 1 rodina (Remešovi).Zprávu vypracoval a pokud jste ji dočetli až sem, tak i za trpělivost děkuje Pavel Ondráček
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.